Destruktivní praktiky stromových mravenců

Stromoví mravenci obvykle žijí se svými stromy v ukázkové harmonii. Při rozšiřování životního prostoru se ale mravenci chovají spíš jako paraziti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Myrmecodia platytyrea | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, User:Dysmorodrepanis

Mravenci a takzvané myrmekofytní rostliny se udávají jako typický příklad mutualismu neboli oboustranně výhodných vztahů. Rostlina vytváří dutiny, do kterých se mravenci mohou nastěhovat a ti ji zase chrání před býložravci nebo ničí okolní vegetaci. Při výzkumu myrmekofytních rostlin v peruánském amazonském pralese ale domorodci upozornili tým vědců na zvláštní fenomén. Kolem myrmekofytních rostlin s mravenčími koloniemi druhu Myrmelachista schumanni často rostly ne-myrmekofytní stromy se zahojenými jizvami na větvích a kmeni.

Jizvy vypadaly jako velké puchýře a když je vědci rozřízli, objevili dlouhé tunely, které si mravenčí kolonie vyhlodala do dřeva. Je to první známý případ, kdy se mravenci ke stromům chovají tak destruktivně a de facto se stávají parazity. Jak se zdá, dochází k tomu v případech, kdy myrmekofytní rostlina kolonii přestává stačit a mravenci si svůj domov rozšiřují na úkor okolních stromů.

Myrmecodia tuberosa | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, User:BotBln

Výsledky studie popisuje článek v listopadovém čísle American Naturalist.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme