Zánik dinosaurů zřejmě neumožnil jen prudký rozvoj savců, ale také vznik mnoha druhů nelétavých ptáků.

0:00 27. ledna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Velcí nelétaví ptáci se vyskytovali a stále vyskytují téměř po celém světě. Nový Zéland před pár stovkami let obývali obrovští ptáci moa, na Nové Guinei běhají kasuáři a kiviové, Austrálie má pštrosy emu, v Africe žijí pštrosi dvouprstí a Jižní Amerika je domovem pštrosů nandu. Vědce, kteří zatím předpokládali, že tito ptáci mají společné nelétavé předky, to stavělo před logický problém: jak tito nelétaví předkové dokázali osídlit tak vzdálené oblasti. Teorii, podle které vznikli ještě před rozpadem superkontinentu Gondwana, se totiž nepodařilo pořádně doložit.

Vysvětlení přináší nová genetická studie australských vědců, podle které nelétaví ptáci vznikli příliš pozdě na to, aby mohli být pozůstatkem fauny dávného superkontinentu. Výsledky studie také ukazují, že ptáci z řádu běžců žádné společné nelétavé předky nemají a jejich nejbližšími příbuznými jsou létající jihoameričtí ptáci tinamy. Ty byly až dosud považovány za sesterskou skupinu běžců. Předky pštrosů a spol. byli menší ptáci, kteří si potravu hledali na zemi a kromě létání dokázali také rychle běhat. Poté, co před 65 miliony let zmizeli dinosauři, se z nich nezávisle na sobě na mnoha místech světa stali nelétaví ptáci.

Důvodem, proč někteří ptáci zavrhli let, zřejmě byla náhlá absence selekčního tlaku ze strany dravých dinosaurů, který zvýhodňoval létající druhy s malou velikostí těla. Po pádu dinosaurů ubylo predátorů a naopak přibylo množství potravy, což ptákům umožnilo vytvořit velké až obrovské nelétavé formy.

Zdroj: Science Daily, Systematic Biology

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít