Dírkonošcům prší stavební materiál

Prvoci, kteří žijí u dna Mariánského příkopu, využívají pro stavbu svých schránek materiál "spadlý z nebe".

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dírkonošci (Foraminifera)

Dírkonošci (Foraminifera) | Foto: public domain, NOAA

Hlubina Challenger v Mariánském příkopu je nejhlubším místem světa, které leží v hloubce téměř 11 km pod hladinou oceánu. Pro většinu živočichů je zdejší prostředí příliš nehostinné, ale vzorky sedimentů ze dna ukazují, že prvoci z kmene dírkonošců jsou zde docela hojní. Tým biologů z National Oceanography Center v Southamptonu zkoumal dírkonošce, které z hlubiny Challenger vynesl v roce 2002 japonský robot Kaiko.

Dírkonošci dostali své jméno podle proděravělých schránek, jejichž otvůrky vystrkují drobné panožky. Schránky mohou být vytvořené z uhličitanu vápenatého nebo poslepované z malých kousků organického i anorganického materiálu. Vědci se domnívali, že v extrémních hloubkách není stavba slepovaných schránek možná, protože částice z uhličitanů a křemičitanů slepené vápenatým nebo organickým materiálem by zde nedržely pohromadě.

Ke svému překvapení ale zjistili, že dosud neznámé druhy dírkonošců z hlubiny Challenger své schránky slepují docela čile. Využívají k tomu stavební materiál, který jim přináší takzvaný "mořský déšť" - tedy materiál, který do hlubin "prší" z vyšších vrstev oceánu. Ve schránkách dírkonošců našli vědci kousky schránek různých příslušníků planktonu, který se vznáší u hladiny a po svém odumření klesá do hlubin. Objev tak ukazuje, že i nepatrné částice biogenních materiálů z hladiny mohou doputovat na samé dno a podílet se na tvorbě sedimentů.

Zdroj: National Oceanography Center Southampton, Deep Sea Research

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme