Dlouhá zima a jarní deště zdecimovaly ptáky, nejhůře dopadli bílí čápi

Teplotní zlom přišel po nejchladnějším jaru za dlouhá desetiletí a pořád se ještě sčítají i škody po ničivých povodních. To vše zasáhlo nejen obyvatele postižených oblastí a ekonomiku, velké ztráty zaznamenali i ochránci přírody. Podle nich znamená letošní rok tragédii pro populaci bílých čápů, jejichž hnízda zdecimovaly nízké teploty a prudké jarní deště. A vážné ztráty utrpěly i další ptačí druhy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čápi v Dlouhém Újezdu (červenec 2013)

Čápi v Dlouhém Újezdu (červenec 2013) | Foto: Bohumil Mášek

„Chladné jaro, kdy ještě v půlce dubna ležela na většině území sněhová pokrývka, způsobil ztráty nebo velkou nepřízeň dospělým ptákům. A potom katastrofální deště na přelomu května a června, kdy má většina druhů vrchol prvního hnízdění, znamenaly tragické následky,“ říká místopředseda České společnosti ornitologické Jaroslav Cepák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O špatném vlivu letošního počasí na ptačí populaci mluvil místopředseda České společnosti ornitologické Jaroslav Cepák

Naprostá většina mláďat čápů bílých podle něj uhynula. Výrazné ztráty utrpěly i hmyzožraví pěvci jako vlaštovky nebo sýkory.

„U čápa bílého je to katastrofa, ale čáp je dlouhověký pták, populace se s tím vyrovná. Všichni ptáci jsou na takovéto katastrofy evolučně přizpůsobeni a jeden neúspěšný rok by neměl hrát takovou roli,“ vysvětluje.

Pro zmírnění škod mohou ornitologové i další ochránci přírody alespoň přikrmovat druhy živící se semeny. Ale účinně se podle Cepáka většině ptáků pomoci nedá. „Při nízkých teplotách a deštích se hmyz neaktivuje a ptáci nejsou schopni si najít potravu,“ upozorňuje ornitolog.

Martin Křížek, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme