Do Jeseníků se vrací vlk i rys. Dokazuje to pětiměsíční průzkum v terénu

V Jeseníkách končí zatím nejmasivnější monitoring šelem. Ochráncům přírody se během pěti měsíců podařilo získat věrohodné důkazy o pohybu vlka i rysa ostrovida. Spoléhali se na přímá pozorování v terénu i na moderní techniku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rys, šelma, kočka | Foto: Fotobanka Pixabay

Jiří Beneš z Hnutí Duha Olomouc se do monitoringu ponořil maximálně. Celou zimu kontroloval fotopasti, procházel terén nebo provázel dobrovolníky z vlčích hlídek.

„Letos jsme v Jeseníkách zorganizovali největší monitoring šelem v historii, zapojilo se do něj víc jak 100 dobrovolníků. Pomohly i fotopasti, bylo jich v terénu zhruba 70,“ přibližuje.

Právě přináší z lesa jednu z fotopastí. Postupně je bude všechny stahovat. „Mám u sebe jednu z posledních fotopastí, kterou ještě zbývá v Jeseníkách zkontrolovat. Je na ní zhruba 200 MB záznamů,“ ukazuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Jeseníkách žije vlk i rys. Prokázal to pětiměsíční průzkum, do kterého se zapojilo přes 100 dobrovolníků

Průzkum byl náročný, stál prý ale za to. Na začátku roku získali ochránci přírody záznam ze soukromé fotopasti, která v oblasti Rychlebských hor zachytila pohyb vlka.

O několik týdnů později narazili poblíž na další pravděpodobně vlčí stopy. Pozitivní výsledky ale hlásí i z opačné strany Jeseníků. Z okolí Šternberka mají zase věrohodné důkazy o pohybu rysa.

„Stopy se nám podařilo zdokumentovat na zbytcích sněhu a také v blátě. Překvapením to pro nás bylo, na tomto území jsme ho nečekali. Na druhou stranu je třeba říci, že toto území je pro trvalý výskyt rysa ostrovida téměř ideální. Není rušen člověkem, žádnou lidskou činností, má tam dostatek potravy,“ vysvětluje Beneš.

'Záleží na ohleduplnosti lidí'

Ředitel regionálního pracoviště Agentury pro ochranu přírody a krajiny Michal Servus zdůrazňuje, že výsledky monitoringu jsou velmi cenné. Signály o pohybu šelem měli ochranáři už dřív, nebyly ale průkazné.

„Je to ojedinělé pozorování, takže se nedá hovořit o nějaké populaci, která by tady byla trvalá,“ říká Servus. Bez nasazení desítek lidí a moderní techniky by zřejmě ochránci přírody čekali na přímé důkazy ještě dlouho.

„Jestli populace tady má šanci, nebo nemá, záleží samozřejmě na nás, jak se vůči těmto citlivým druhům budeme chovat. Protože to samozřejmě není jenom o tom, jestli nějaký pytlák toho rysa uloví, ale je to i záležitost toho, jakým způsobem se stavíme například k dopravní infrastruktuře a podobně, jestli neklademe do migračních tras zbytečně mnoho překážek a tak dále,“ dodává Servus.

Andrea Švubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme