Do šumavských jezer a potoků se život vrátí nejdříve za 30 let

Křišťálová voda v horských jezerech a potocích se možná líbí turistům, vědci z nich ale radost rozhodně nemají. Voda je totiž čistá i proto, že je příliš kyselá a nemohou v ní žít organismy, které by její průhlednost snižovaly. Průběžné výsledky dlouhodobého výzkumu ukazují, že do jezer a potoků se dosud nevrátili tradiční pstruzi a další ryby, korýši ani některé vodní rostliny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šumava | Foto: Jiří Kamen | Zdroj: Český rozhlas

Voda na Šumavě je i po 20 letech zlepšování životního prostředí stále bez života. I když se kyselost dešťů výrazně snížila, pořád podle odborníků stačí na to, aby udržovala jezera tak kyselá, aby v nich například nemohly žít ryby a další živočichové.

„Jezera jsou kyselá a proto, že vstup kyselých sloučenin od druhé světové války do konce tisíciletí byl tak velký, že z půd byly postupně vymyty všechny sloučeniny, zejména vápník a hořčík, které mohly dlouhodobě okyselení bránit,“ vysvětluje Jakub Hruška z České geologické společnosti, která se společně s Jihočeskou univerzitou podílí na výzkumu šumavských jezer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Problémy s kyselostí vody v šumavských jezerech a potocích objasnil Jakub Hruška z České geologické společnosti

„Je otázka, jak rychle se vzpamatují půdy, ty jsou klíčovým prvkem. Naše předpovědi udělané pomocí znalosti toho, jak se jezera v posledních 30 letech vyvíjela, říkají, že to bude trvat ještě nejméně 30 let, než dosáhnou stavu, kdy by v nich mohla být taková kyselost, která by již dovolila život třeba pstruhům,“ očekává Hruška.

Kvůli výzkumu vědci ze Šumavy sledují i výsledky severských kolegů. Ve Skandinávii sice nikdy nezažili tak vysokou kyselost srážek, příroda tam je ale na rozdíl od středoevropské méně odolná a okyselení tamních jezer proto mělo mnohem vážnější dopady.

Výzkum na Šumavě probíhá už od poloviny 80. let. „Šumava se v minulém století proměnila zejména tím, že přes ni přeběhla vlna kyselé depozice, to ostatní není tak důležité. Šumavská jezera se vyskytují v oblastech, kde člověk nikdy příliš nezasahoval přímo, tam se to stalo dálkovým přenosem,“ uvedl Jakub Hruška z České geologické společnosti.

Mirko Kašpar, Martina Vacková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme