Do šumavských jezer a potoků se život vrátí nejdříve za 30 let

Křišťálová voda v horských jezerech a potocích se možná líbí turistům, vědci z nich ale radost rozhodně nemají. Voda je totiž čistá i proto, že je příliš kyselá a nemohou v ní žít organismy, které by její průhlednost snižovaly. Průběžné výsledky dlouhodobého výzkumu ukazují, že do jezer a potoků se dosud nevrátili tradiční pstruzi a další ryby, korýši ani některé vodní rostliny.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šumava

Šumava | Foto: Jiří Kamen | Zdroj: Český rozhlas

Voda na Šumavě je i po 20 letech zlepšování životního prostředí stále bez života. I když se kyselost dešťů výrazně snížila, pořád podle odborníků stačí na to, aby udržovala jezera tak kyselá, aby v nich například nemohly žít ryby a další živočichové.

„Jezera jsou kyselá a proto, že vstup kyselých sloučenin od druhé světové války do konce tisíciletí byl tak velký, že z půd byly postupně vymyty všechny sloučeniny, zejména vápník a hořčík, které mohly dlouhodobě okyselení bránit,“ vysvětluje Jakub Hruška z České geologické společnosti, která se společně s Jihočeskou univerzitou podílí na výzkumu šumavských jezer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Problémy s kyselostí vody v šumavských jezerech a potocích objasnil Jakub Hruška z České geologické společnosti

„Je otázka, jak rychle se vzpamatují půdy, ty jsou klíčovým prvkem. Naše předpovědi udělané pomocí znalosti toho, jak se jezera v posledních 30 letech vyvíjela, říkají, že to bude trvat ještě nejméně 30 let, než dosáhnou stavu, kdy by v nich mohla být taková kyselost, která by již dovolila život třeba pstruhům,“ očekává Hruška.

Kvůli výzkumu vědci ze Šumavy sledují i výsledky severských kolegů. Ve Skandinávii sice nikdy nezažili tak vysokou kyselost srážek, příroda tam je ale na rozdíl od středoevropské méně odolná a okyselení tamních jezer proto mělo mnohem vážnější dopady.

Výzkum na Šumavě probíhá už od poloviny 80. let. „Šumava se v minulém století proměnila zejména tím, že přes ni přeběhla vlna kyselé depozice, to ostatní není tak důležité. Šumavská jezera se vyskytují v oblastech, kde člověk nikdy příliš nezasahoval přímo, tam se to stalo dálkovým přenosem,“ uvedl Jakub Hruška z České geologické společnosti.

Mirko Kašpar, Martina Vacková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme