Fíkové vosičky se za 34 milionů let nijak nezměnily

Pokud něco funguje opravdu dobře, není žádný důvod to měnit. „Fíkové vosičky“ to dokazují už 34 milionů let.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fíková vosička Pleistodontes froggatti

Fíková vosička Pleistodontes froggatti | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Forest & Kim Starr (USGS)

Blanokřídlý hmyz z čeledi fíkovnicovití (Agaonidae) je závislý na fíkovnících a fíkovníky by se zase neobešly bez těchto „vosiček“. Každý z asi 800 moderních druhů fíkovníků má jeden nebo nanejvýš dva druhy těchto opylovačů. Fíkovnice jsou dlouhé asi 1,5 mm a tvar jejich těla je přizpůsobený pronikání do plodenství fíkovníků. Samičky dovnitř fíků kladou vajíčka a přitom je opylují.

Předpokládá se, že oboustranně výhodné mutualistické vztahy se mezi fíkovníky a fíkovnicemi ustanovily před desítkami milionů let. Nález dosud nejstarší fosilní vosičky dokazuje, že od časných dob spolupráce se fíkovnice nijak nezměnily. Fosílie je stará 34 milionů let a pochází z anglického ostrova Wight. Byla objevena už ve 20. letech minulého století, ale nález byl správně interpretován teprve nyní. Pravěká fíkovnice se svou anatomií prakticky neliší od moderních druhů a na spodku těla má i stejnou „kapsičku“ na pyl. To znamená, že komplexní a velmi specializované vztahy mezi fíkovníky a fíkovými vosičkami se vyvinuly před více než 34 miliony let. Datum jejich vzniku vědci kladou přibližně do doby před 60 miliony let.

Zdroj: ScienceDaily

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme