Globální oteplování zlatou ropuchu nezabilo

Vyhynutí zlatých ropuch z Kostariky podle nové studie nezpůsobilo globální oteplování. Praví viníci jsou jev El Nino a houbová infekce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ropucha zlatá (Bufo periglenes) | Foto: U.S. Fish and Wildlife Service

Ropucha zlatá (Bufo periglenes) z kostarického pralesa Monteverde byla naposledy spatřena v roce 1989. O pět let později se už začala uvádět jako typický příklad živočišného druhu, který smetlo lidmi způsobené globální oteplování. V polovině 80. let, kdy stouply koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, začaly být kostarické pralesy teplejší a sušší než dříve. Takové podmínky příliš nevyhovovaly žábám, ale o to víc se v nich dařilo houbové infekci, která je dnes považována za jednu z hlavních příčin celosvětového úbytku obojživelníků. Zlaté ropuchy žily jen v malých populacích na omezeném území a jejich zánik na sebe nenechal dlouho čekat. Role, kterou v něm sehrálo globální oteplování, ale nebyla zcela jednoznačná.

Do debaty o smutném osudu zlatých žab se teď vložili i výzkumníci z Columbijské univerzity, kteří studovali vzorky dřeva starých stromů z přírodní rezervace Monteverde Cloud Forest Reserve. Ze stromů odebrali vzorky o síle tužky, které pak rozřezali na plátky silné pouhých 200 mikrometrů. Hmotnostní spektrometrií v nich analyzovali izotopy kyslíku, které vypovídají o vlhkosti v jednotlivých letech. Výsledky studie ukázaly, že vymizení ropuch spíš než projevům globálního oteplování odpovídá výskytu jevu El Nino z konce 80. let. Kvůli němu byly kostarické pralesy nejsušší za posledních sto let a houbová infekce obojživelníků tak měla otevřené dveře.

Zdroj: ScienceNow, The Earth Institute at Columbia University, PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme