Receptor, díky kterému had ve tmě „vidí“ svou kořist, je podle nové studie stejný jako ten, který nám umožňuje pochutnat si na ostrých japonských specialitách.

Tento článek je více než rok starý.

0:00 15. března 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Někteří hadi – například chřestýši, hroznýši a krajty – mají šestý smysl. Mělké jamky na jejich hlavě obsahují membránu, která až na vzdálenost jednoho metru dokáže detekovat infračervené záření vyzařované tělem kořisti. Ve tmě díky tomu had vidí podobně jako infračervená kamera nebo člověk vyzbrojený brýlemi pro noční vidění. Vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku teď šestý smysl několika druhů chřestýšů studovali na molekulární úrovni. Porovnávali přitom aktivitu genů v nervových buňkách membrány.

Zjistili, že v těchto neuronech jsou geny, které kódují receptor TRPA1, asi 400x aktivnější než v jiných nervových buňkách. Receptor vnímá teplo a nervový vzruch „odpálí“ v případě, že teplota předmětu, který má had před sebou, přesáhne 28 stupňů Celsia. Právě to je podle vědců práh dostačující k tomu, aby had cítil teplotu těla myši nebo veverky, která je od něj asi metr daleko. Receptory TRPA1 ale nevlastní jenom hadi. Vyskytují se také v tlamě savců, kterým umožňují vnímat ostře pálivou chuť, jakou má japonský zelený křen wasabi.

Zdroj: Nature News, Nature

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít