Hladina oceánů neroste rovnoměrně, někde dokonce klesá, zjistili vědci

Hladina světových oceánů stoupne v průměru o tři milimetry ročně. Zatímco u Filipín vzroste hladina moře o více než centimetr, jinde naopak klesá. Zjistili to vědci, když získali dosud nejpřesnější satelitní měření výšky hladin oceánů za posledních 20 let, které ukazují obrovské regionální rozdíly.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Útesy a proslulá Bílá jehla u Etretatu na pobřeží Atlantického oceánu. Toto místo zobrazoval malíř Claude Monet | Foto: Jan Pokorný

Průměrný roční nárůst o tři milimetry se může zdát velmi malý. Ale znamená to za 20 let celkové zvýšení hladiny o šest centimetrů, což už je významné číslo.

Celkový nárůst vědci připisují jak tání ledovců, kdy vody v oceánech přibývá, tak rozpínání oceánů, které vstřebávají čím dál tím více tepla z atmosféry. Za regionální rozdíly pak mohou například povětrnostní podmínky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o nové vědecké zprávě zjišťoval redaktor Ondřej Bouda

Například nárůst u Filipín vysvětlují vědci jevem El Niño, který je způsoben globálním oteplováním. Zjednodušeně řečeno, vítr vytlačuje moře před sebou.

Oproti tomu za poklesem hladiny jsou často mořské proudy. Na barevné mapě změn je třeba nádherně vidět Golfský proud, který odvádí vodu od východního pobřeží Spojených států do severního Atlantiku.

Měření hladiny oceánů z vesmíru je relativně nová záležitost. Satelity se mu věnují až od roku 1991. Soubor dat je sice velmi přesný, ale teprve první. Vědci tak nechtějí dělat ukvapené závěry a spíš věří, že tam kde hladina rostla v posledních dvaceti letech se teď na nějakou dobu uklidní.

Dá se sice předpokládat, že celkově bude dál hladina moří stoupat, pro přesnější předpovědi ale budou potřeba další měření.

Měření hladiny světových oceánů má už dlouhou tradici. Některé pozemní stanice nepřetržitě měří už více než 200 let, zaznamenávají údaje jako výška přílivu a odlivu.

Globální pohled ale umožňují až právě satelity. V současnosti je to konkrétně společná evropsko-americká družice Poseidon, která každých deset dní zmapuje 95 procent všech moří. Na palubě má velmi přesný mikrovlnný radar, který zaznamená výšku hladiny.

Do budoucna se počítá s ještě lepšími přístroji, které například mnohem přesněji změří hladinu vody u pobřeží. Což je velmi důležité pro obří přístavní města, jako je Kalkata, Bangkok, ale i New York nebo Londýn, kterým všem v budoucnu hrozí zatopení.

Ondřej Bouda, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme