Koloniální hmyz funguje jako superorganismus

Hmyzí kolonie sdílejí některá biologická pravidla s individuálními organismy, což naznačuje, že skutečně fungují jako jediný "superorganismus".

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mraveniště | Foto: Wikimedia Commons, Tomasz Kuran

V koloniích mravenců a dalšího společenského hmyzu je nejvyšší prioritou přežití a růst kolonie. Sociální interakce mezi jejími členy dosahují takové úrovně, že individuální jedinci se víc podobají buňkám jednoho těla než individuálním organismům. Vědci se proto domnívají, že celá kolonie je vlastně jediný superorganismus - tedy takový organismus, který se skládá z mnoha menších organismů. Tuto hypotézu podpořily i výsledky nové studie biologů z Floridské univerzity.

Vědci využili matematické modely, které popisují délku života, růst a rozmnožování individuálních organismů. Na jejich základě pak mohli předvídat chování celých kolonií. Analyzovali celkem 168 druhů mravenců, termitů, včel a vos a zjistili, že fyziologie a životní cyklus kolonie jsou z pohledu superorganismu prakticky nerozlišitelné od individuálních jedinců. Vědci očekávají, že jim výsledky studie také pomohou zjistit, jak se sociální život hmyzu utvářel během evoluce.

Mravenci s kusy listů | Foto: Bandwagonman, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Zdroj: Science Daily, PNAS

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme