Kostižerky vysávaly velrybí kosti už před 30 miliony let
Bizarní červi z velrybích koster jsou staří nejméně 30 milionů let. Dokazují to nejen molekulární hodiny, ale také fyzický důkaz v podobě prožrané velrybí kosti.
Mnohoštětinatí červi kostižerky (Osedax) patří k nejbizarnějším živočichům, jací byli objeveni od začátku 21. století. Kostižerky nemají žádnou trávicí soustavu, ale jen jakési kořeny, kterými prorůstají do kostí velryb, které se dlouhá desetiletí povalují na mořském dně. Z kostí vysávají tuk, který jim pomáhají trávit symbiotické bakterie. Jedinci, na které můžete narazit při podmořském zkoumání velrybích koster, jsou samé samičky – samci jsou o mnoho menší a žijí uvnitř těl svých partnerek.
Kostižerky vědci objevili v roce 2004 u Kalifornie v hloubce necelých 3000 metrů a v loňském roce už měli k dispozici výsledky molekulárně-genetických studií. Takzvané molekulární hodiny naznačovaly, že kostižerky mohou být staré 45 milionů let a více, což znamená, že klidně mohly zažít druhohorní mořské ještěry a první prakytovce. Molekulární hodiny jsou ale u mořských živočichů problematické, protože se kalibrují v závislosti na hloubce, ve které živočich žije. K odhadu skutečného minimálního stáří kostižerek proto vědci potřebovali fyzický důkaz. Netrvalo dlouho, a získali jej.
Němečtí biologové z Christian-Albrechts-Universität v Kielu teď našli 30 milionů let starou velrybí kost, která obsahuje množství vyvrtaných děr a dutin. Jejich velikost i tvar se přesně shoduje s těmi, jaké v kostech současných velryb zanechávají kostižerky. Stáří fosílie se také přesně shoduje s obdobím, kdy velryby začaly kolonizovat otevřené oceány. Jedině tam jejich kostry mohly klesnout ke dnu a poskytnout hladovým kostižerkám vzácnou potravu.
Kostižerky tedy existují už nejméně 30 milionů let. Vědci, kteří se zabývají paleontologií obratlovců, ale nad jejich stářím zřejmě příliš jásat nebudou – kostižerky totiž bezpochyby rozežraly množství koster, které by za jiných okolností mohly fosilizovat a vypovídat o evoluci kytovců.
