Kůrovcová kalamita na Šumavě zřejmě končí. Ukazují to infračervené snímky

Na Šumavě razantně ubylo suchých stromů napadených kůrovcem. Ukazují to nově vyhodnocená data získaná z infračervených leteckých snímků lesů. Dnes je zveřejnilo vedení národního parku. To podle výsledků snímkování letos očekává konec kůrovcové kalamity.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

živé a mrtvé stromy u Modravy | Foto: Jan Rosenauer

„Snímek je oproti běžnému ortofotosnímku trošičku jiný. Vypadá kontrastněji pro tu vegetaci, která je zrovna snímkovaná, protože to červené pásmo je zaměněno za infračervené,“ vysvětluje rozdíl mezi leteckým infračerveným a běžným snímkem referent Správy NP a CHKO Šumava Pavel Němčák.

Lesníci jsou podle nich schopni zpracovat důležitou prognózu budoucího vývoje kůrovce v šumavských lesích. Poskytnou jim totiž přesné údaje o stavu lesních porostů. „Lze vyčíst samozřejmě jakákoli změna porostu. Když tam ten porost odumře, tak pak je to daleko více viditelné a kontrastnější,“ říká Němčák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zřejmě končící kůrovcové kalamitě na Šumavě informovala redaktorka Jitka Cibulová-Vokatá

Snímky prokázaly, že území, které kůrovec zlikvidoval v letech 2009 až 2011, je velké zhruba jako 40 pražských Stromovek, řečeno čísly jde o 3890 hektarů. Kalamita kulminovala v roce 1996 a 2007, kdy bylo vytěženo nejvíce dřeva. Vždy to bylo po vyhlášení bezzásahových území.

Ředitel šumavského parku Jiří Mánek tvrdí, že kdyby se polomy po orkánu Kyrill v roce 2007 zpracovaly a nevyhlásila se bezzásahová území, neuschly by tisíce hektarů lesa a další tisíce hektarů nemusely být vykáceny.

„V každém případě to ukazuje jeden nezpochybnitelný fakt. Že je třeba nastavit striktní pravidla v Národním parku Šumava,“ tvrdí Mánek a pokračuje:

„Za tu jeho 22letou existenci se ukázalo, že základní mantinely, které jsou dány nařízením vlády z roku 1991, jímž byl národní park vyhlášen, pro oblast Šumava asi nestačí. Proto potřebujeme nějaká jednoznačná pravidla, proto potřebujeme speciální zákon o Národním parku Šumava.“

Projednává se nová zonace

Loni odeschlo v bezzásahových zónách NP Šumava nejméně lesa za posledních šest let. V tomto roce lze očekávat konec kůrovcové kalamity. Měla by tomu napomoci i nová zonace, která je součástí nového plánu péče národního parku.

„My jsme v současné době v té fázi, kdy máme projednanou novou zonaci se všemi obcemi Národního parku Šumava. Máme těsně před dokončením přípravu plánu péče pro příští 15leté období,“ říká Mánek a dodává:

„A tak jak jsou tyto dva velmi důležité dokumenty připraveny, pakliže budou respektovány, tak se nedá očekávat, že by Šumavu postihla podobná kůrovcová kalamita po dobu nejméně příštích 20, 40 let.“

Vývoj kůrovcové gradace na Šumavě (2007 - 2012) | Foto: ČTK

Jitka Cibulová Vokatá, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme