Kvůli delší zimě bude možná méně raného ovoce, upozorňují včelaři

Dlouhá zima ovocným stromům nevadila, budou sice kvést později, ale problém může být s jejich opylením a tedy s budoucí úrodou. Včely budou mít na jarní práci kratší čas.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cestu za potravou si prý včely najdou rychle

Cestu za potravou si prý včely najdou rychle | Foto: Martin Pokorný

Včelstvům delší zima i mrazy nevadily, ty jsou podle roudnického včelaře Jana Jindry prý nejlepším lékařem.

„Zabije ty nejslabší a zůstane to zdravé jádro. Problém je střídavé počasí, kdy se v únoru zvedne teplota k 10 stupňům, v březnu matky zakladou vajíčka a pak včelstvo zahyne hlady."

Včelstva nestačí odchovat novou generaci, která by na jaře dostatečně zesílila. Záležet teď bude na tom, jestli se jarní práci podaří odvést včelám, které se vylíhly loni v létě.

Přehrát

00:00 / 00:00

S včelaři natáčel redaktor Miroslav Zimmer

„Včely - já to vysvětluji na příkladu náklaďáku - mají určité motohodiny a pak končí. A ty ‚zimní‘ včely, které se narodily loni v červenci a srpnu, tak už toho mají za sebou poměrně hodně a těch motohodin už moc nenalítají,“ líčí včelař.

S opylením třešní, meruněk, broskví, švestek, ale i rybízu a dalších druhů raného ovoce pak může nastat problém. Jan Jindra ho ale nepovažuje za fatální, větší roli to může hrát v místech, kde příroda už není tak přirozená, třeba u velkých sadů nebo monokultur.

„Na opylení takového velkého sadu je potřeba obrovské množství včel. Pak nezbývá než se přizpůsobit a kočovat,“ vysvětluje Jindra. Právě teď koncem týdne vyjede včelař s mobilními včelstvy přímo ke švestkovým sadům u Roudnice.

„Pastvy moc nebude, protože včel moc není, ale jsem domluvený s ovocnářem. On ví, že bez včel to tam nepůjde."

Čmelák luční | Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo, Ernie

Ovocnáři v Liběšicích na Litoměřicku pod vrchem Sedlo jdou na to jinak. Středisko v Soběnicích, které pěstuje mimo jiné právě rané druhy ovoce, nespoléhá jen na včely. Aby mělo jistotu dobré úrody, vypustí do sadů i jiné, rovněž vydatné pomocníky.

„My třeba používáme čmeláky," říká ovocnář František Kratochvíl.

„Dají se do sadu, nasadí se nejdřív na meruňky, pak se přestěhují na třešně, pak na hrušky, prostě dají se stěhovat. Pracují za nízkých teplot a lítají vlastně furt. Udělají práci za včely. Samozřejmě, když je potom hezky, včely vylítnou a není problém," vysvětluje ovocnář. Jestli bude letos raného ovoce méně, si netroufá předpovídat.

„Uvidíme, jak to dopadne, ale teoreticky to možné je, ale právě proto používáme čmeláky, abychom se tomu vyhnuli,“ dodává Kratochvíl.

Miroslav Zimmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme