Proklínané lesní požáry mají i světlé stránky. Dlouho se například ví, že některá semena by bez nich nebyla schopná vyklíčit. Nová studie však ukazuje na podstatnější globální přínos.

Tento článek je více než rok starý.

13:00 9. srpna 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V severoamerických jehličnatých lesích je hlavní živinou, která limituje růst rostlin, dusík. Do podoby "stravitelné" pro rostliny tento prvek převádějí půdní bakterie, které v takzvaných nitrifikačních procesech oxidují amoniak (NH3) na dusitany (NO2) a dusičnany (NO3). Výzkumníci z Montanské univerzity zkoumali složení bakterií z lesní půdy, přes kterou se přehnal lesní požár a která obsahuje ložiska dřevěného uhlí.

Navzdory tomu, že od požáru uběhlo už 12 let, objevili v půdě daleko větší množství bakterií, které převádějí amoniak na dusičnany, než na nespálených místech. Na vzorcích půdy z dalších míst, která byla v uplynulých 94 letech dvakrát až třikrát vystavena ohnivému živlu, mohli vědci demonstrovat, že dřevěné uhlí stimuluje nitrifikační procesy. Genetická analýza také odhalila posun ve složení bakteriálních kolonií. Tyto výsledky naznačují, že mezi lesními požáry, dřevěným uhlím, nitrifikačními procesy a půdními bakteriemi existuje dosud neobjevená, ale o to komplexnější souvislost.

Zdroj: American Society of Agronomy, Journal of Environmental Quality.

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít