Letní počasí na Antarktidě vyvolalo nejrychlejší tání ledu za posledních tisíc let
V letních měsících nyní v Antarktidě odtává nejvíce ledu za posledních tisíc let. Oznámili to dnes britští a australští vědci, kteří prováděli měření na Antarktickém poloostrově. Ten je nejsevernější a největší částí antarktické pevniny s horami sahajícími do výšky 2000 metrů. Na rozdíl od většiny kontinentální části tam led odtává každé léto.
Vědci v blízkosti severního cípu Antarktického poloostrova, na ostrově Jamese Rosse, navrtali sondu 364 metrů hluboko do ledu. Zjistili, že se teplota v uplynulých 600 letech postupně zvyšovala o 1,6 stupně Celsia, za posledních 50 let se ale míra tání prudce zintenzivnila. Když teploty ještě stoupnou, tání by podle vědců mohlo být dramaticky rychlé.
„V posledních letech v některých částech Antarktidy stoupají teploty, zatímco v jiných klesají. Je to trošku odlišná situace oproti Arktidě. Zatímco Antarktida se otepluje i ochlazuje zároveň, Arktida se jednoznačně otepluje,“ uvedl na Radiožurnálu geolog a popularizátor vědy Václav Cílek.
O studii australských a britských vědců, podle které led v Antarktidě teď rekordně odtává, jsme v na Radiožurnálu mluvili s geologem Václavem Cílkem.
„A je to poměrně znepokojivé, protože se jedná o plochy milionů kilometrů čtverečních,“ zdůraznil.
Proces oteplování podle něj člověk urychluje vypouštěním oxidu uhličitého. „A jsou velké obavy, že pokud teplota stoupne ještě o něco víc, proces už nebude možné pořádně zastavit, protože do ovzduší se začne dostávat oxid uhličitý nebo metan, který je vázaný právě ve zmrzlé půdě nebo v ledu,“ upozornil.
Podivné chování klimatu
Geolog připomněl, že k termínu global warming, tedy globální oteplování, v poslední době přibyl i termín global weirding, tedy podivné chování klimatu. „Všichni máme pocit, že počasí je v posledních letech nějaké divné. A stejný pocit mají Eskymáci i obyvatelé okolo Arktidy a Antarktidy.“
Některé extrémní klimatické jevy z poslední doby jsou podle něj příznakem klimatických změn, které mají přírodní základ a jsou pravděpodobně lidmi urychlené.
„A je to něco, v čemž už žijeme a bude žít nadále. Ale může to mít velké dopady, protože například v posledních pěti nebo sedmi letech se pozastavuje produkce potravin právě následkem rozkolísaného klimatu. Jsou to zejména horká léta,“ vysvětlil.
