Miliony žížal na farmě v Bílovci by měly za rok zlikvidovat 200 tun odpadu
Jsou štíhlé, načervenalé a neúnavně se svíjejí a kroutí. Na několika metrech čtverečných jich žijí tisíce, s místem si ale hlavu nelámou - mají totiž maximálně pár centimetrů.
„Lístečky, stvoly i květy a odkvetlé rostliny, protože ty se vyhazují. Týdně vyprodukujeme asi deset pytlů,“ říká květinářka Šárka.
V Bílovci vznikají skutečně kvanta bioodpadu. Naštěstí na kopci za městem čeká nespočet nedočkavých strávníků. Život je pro ně jedna velká hostina.
V silážní jámě obklopené vysokými stromy je na první pohled vidět akorát záhon a konev, chybí jen zahradník. Pod přikrývkou z geotextilie je ale pořádně živo.
Od běžných žížal, co vylézají po dešti ze země, jsou místní kalifornské červené odlišné. „Je to hybrid, který je o to žravější a o to rychleji se množí,“ popisuje chovatel žížal Karel Pecl.
Nedaleko záhonu se vrší hromady odpadu, které z města dovezly Technické služby. „Hlavně tráva, listí a případně tady máme ještě na obohacení koňský hnůj,“ vyjmenovává Miroslav Brímus.
Za tři měsíce by v záhonu mělo být okolo šesti milionů žížal. Za rok by měly zlikvidovat zhruba 200 tun odpadu. Vznikne z nich okolo padesáti tun kompostu na prodej.
Zvětšit mapu