Miniaturní hmyz má úsporný nervový systém
Hmyz, který chce být opravdu malý a nenápadný, musí něco oželet. V případě parazitických vosiček jsou to jádra nervových buněk.
Nejmenší druhy hmyzu se svou velikostí vyrovnají jednobuněčným organismům. K rekordmanům mezi létajícími druhy patří vosičky Megaphragma mymaripenne z čeledi drobněnkovití, které parazitují na hmyzích vajíčkách. Na délku měří jen 200 mikrometrů, což znamená, že jsou menší než některé měňavky nebo trepka velká. Jejich miniaturní rozměry se odrážejí nejen na uspořádání orgánů, ale také na úrovni jednotlivých buněk. Ruští entomologové z Lomonosovovy univerzity porovnávali neurony dospělých vosiček a jedinců ve stádiu kukly. A zjistili, že víc než 95 % neuronů dospělců postrádá buněčné jádro. V centrálním nervovém systému dospělých vosiček napočítali jen něco mezi 339 a 372 buněčnými jádry. U nedospělých vosiček, které vědci vyňali z kukly, se však počet jader pohyboval se kolem čísla 7400. Byl tedy podobný jako u jiných druhů hmyzu.
Naznačuje to, že kompletní sada neuronů je potřebná pro růst a dospívání hmyzu. Není však nezbytně nutná k tomu, aby v dospělosti přežíval. Během posledních fází vývoje kukly většina těl neuronů, která obsahují buněčné jádro, odumírá. Výsledkem je, že dospělá vosička má malý počet normálních nervových buněk a naprostou většinu jejího centrálního nervového systému tvoří bezjaderné neurony. Tato velikostní úspora se však nijak neprojevuje na jejím chování. I s „očesaným“ nervovým systémem je vosička schopná létat, vyhýbat se predátorům a vyhledávat svého hostitele.
