Množství oxidu uhličitého změří v Brně nová stanice, vznikla na střeše hvězdárny

Brněnští odborníci mohou ode dneška zkoumat, kolik oxidu uhličitého vypustí jihomoravská metropole do atmosféry. Poslouží jim k tomu měřící stanice, kterou na střeše Hvězdárny a planetária Brno zprovoznili. Vědci tak možná lépe porozumí změnám klimatu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno | Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Brněnská stanice patří k síti podobných zařízení, které se nacházejí v různých typech ekosystémů na českém území. Najdeme je například ve smrkovém, bukovém nebo lužním lese, na louce a v mokřadech.

„Jedno naše pracoviště Centrum výzkumu globální změny se zabývá výzkumem výměny skleníkových plynů mezi biosférou a atmosférou. Za tím účelem vybudovalo síť stanic v nejrůznějších typech ekosystémů. V portfoliu jim doposud chyběl městský systém,“ vysvětluje předseda Akademie věd Jiří Drahoš, proč stanice v Brně vznikla.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Brně vznikla stanice na měření oxidu uhličitého. Její funkci přiblížil předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Lidé výsledky měření průběžně uvidí na monitoru umístěného v brněnské hvězdárně. Data budou dostupná také na internetu.

„Všechny tyto kapky v moři nakonec mohou ovlivnit chování populace. Považuji to za velmi dobrý krok. Je to také určitá propagace vědy, jak ukázat lidem, co takováto pracoviště dělají a čím praktickým se mohou zabývat,“ dodává předseda Akademie věd.

Množství oxidu uhličitého v atmosféře narůstá podle odborníků od průmyslové revoluce. Sílí i skleníkový efekt planety, a pravděpodobně tak dochází ke změnám klimatu.

Společnost se proto stává zranitelnější zejména vůči extrémním výkyvům počasí, jako jsou povodně nebo sucha.

„Extrémní povodně, vlny veder nebo bouře je třeba nejen monitorovat, ale i předvídat. Systém měřících stanic Centra výzkumu globální změny Akademie věd slouží k získávání dat, vytváření modelů a k možné predikci kritických atmosférických jevů,“ přibližuje Drahoš.

Vladimír Kroc, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme