Lodním vrakům, které spočívají na dně Baltského moře, nastávají těžké časy. Kvůli oteplování totiž do zdejších vod zavítali měkkýši sášně, kterým se přezdívá mořští termiti.

Tento článek je více než rok starý.

0:00 15. ledna 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mořský mlž sášeň lodní (Teredo navalis) je největším nepřítelem dřevěných lodí a konstrukcí, které se nacházejí pod hladinou. Stavba těla sášní je dokonale přizpůsobena vrtání do dřeva: na předním konci červovitého těla jsou dvě malé lasturky, které sášeň postaví proti sobě a začne jimi vrtat do hloubky. Vyvrtaným dřevem se sášně živí. Jen těžko se dá odhadnout, kolik lodí šlo kvůli nim ke dnu. V současnosti, kdy se většina lodí staví z kovu, už ale sášně pro námořníky nejsou takovou pohromou jako kdysi. Větší starosti ale dělají archeologům.

Baltskému moři, ve kterém leží asi 100 000 lodních vraků, se sášně zatím vyhýbaly, protože jim nesvědčila nízká jeho nízká salinita. Vědci z Göteborské univerzity ale poslední dobou zaznamenali výskyt sášní kolem dánského i německého pobřeží Baltského moře. Domnívají se, že příčinou postupu sášní jsou klimatické změny spojené s oteplováním vody, díky kterému se měkkýši dokážou přizpůsobit nízké salinitě. Lodním vrakům z Baltského moře tak nastávají chmurné časy. Pokud bude invaze sášní pokračovat, mohou podle vědců do 10 let veškeré vraky v Baltském moři zcela zmizet.

Zdroj: Göteborská univerzita

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít