Mufloni, nepůvodní druh, ničí podobu krajiny na Křivoklátsku, tvrdí vědci v nové knize

Křivoklátsko by se mělo stát národním parkem, protože se jedná o unikátní území v Evropě. Píše to autorská dvojice geologů Václav Cílek a Karel Žák ve své nové knize Křivoklátsko – příběh královského hvozdu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mufloni (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Křivoklátsko je unikátní území, které si přes zásah civilizace zachovalo svůj divoký charakter, myslí si Václav Cílek. „Já jsem si to poprvé uvědomil až v Paříži a ve Francii, kde nás Francouzi vodili po zbytcích lesů, kde třeba zůstalo několik stromů. Bylo to proto, že ta Francie spotřebovávala takové množství dřeva, že vlastně každým rokem se rozšiřovalo to pásmo, které bylo bezlesé. V Británii to došlo tak daleko, že vlastně nakonec Británie měla pokrytost lesy okolo 4%. To znamená, že málokde v Evropě máte tak velký lesní celek,“ vysvětluje geolog.

Podle něj není náhoda, že si místní krajina zachovala svůj ráz. „Velký lesní celek zde existuje zejména proto, že ty půdy jsou takové suťové pláště, které se skoro k ničemu nehodí než k lesnímu hospodářství,“ dodává Cílek.

Monografie Křivoklátsko navazuje na jinou knihu, kterou tato dvojice napsala. Jmenovala se Střední Brdy – hory uprostřed Čech. Na rozdíl od nové monografie, Střední Brdy koncipovali autoři jako populárně naučnou knihu, ke které si přizvali i výtvarnici. Ta ilustrovala třeba pasáže o středověkých obydlích a text doplňovala mapkami. V Křivoklátsku ale ilustrace nenajdete. Autoři nechtěli vytvořit encyklopedii nebo průvodce. Celou oblast tři roky fotograficky dokumentovali a vzniklo tak unikátní svědectví o bývalém královském hvozdu, tvrdí Karel Žák.

Mufloni ničí Křivoklátsko

„Ten příběh začíná od nejstarších geologických dob, to znamená, jak vznikal ten fundament, to z čeho se ta krajina skládá. Potom je tam poměrně velká kapitola o geomorfologii, tedy o tom jak příroda vytvarovala těmi svými silami z toho geologického základu ta údolí, vrchy, kopce. Potom to pokračuje pravěkým vlivem, samozřejmě středověkou kolonizací včetně výstavby těch hradů, kterých je tam asi 12, což je hodně. A potom jsme pokračovali rozvojem průmyslu, zemědělství, těžbou surovin až do úplné současnosti. Takže je to postaveno jako příběh krajiny, kde vlastně nás zajímá, co z těch jednotlivých etap v té krajině můžeme vidět dneska,“ popisuje knihu Žák.

Autoři v knize také prosazují změnit Křivoklátsko z chráněné krajinné oblasti na národní park. Pak by se totiž dali jednodušeji vyřešit problémy, které v krajině způsobují nepůvodní druhy.
„Ty hlavní druhy, které dnes zde působí problém, jsou druhy, jako je muflon, nepůvodní zvíře, vlastně horská ovce, které v těch skalnatých, velmi strmých úsecích krajiny žije v poměrně veliké koncentraci. A ten pohyb těch muflonů způsobuje to, že sutě na svazích se dávají do pohybu. Ty mufloni spasou vegetaci, přijdou přívalové deště a na těch strmých stráních se dávají do pohybu svahoviny, což je jev, který až do 80. let nebyl významný a je významný dneska,“ vysvětluje Žák neobvyklý problém.

Monografie vychází v nákladu 3600 kusů a její součástí je i vědecká studie o střední Berounce. Řeku představuje jako typický povodňový tok, který je třeba se naučit respektovat.

Radek Kříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru