Na medúzy mohou lidé narazit i v Česku. Oblíbily si lomy u středočeských Konětop
Sladkovodní medúzy si oblíbily vodu v bývalých pískovcových lomech nedaleko Konětop na Mělnicku. Dávno uzavřené povrchové doly ale využívají i lidé, kteří se sem jezdí koupat. Neškodní živočichové nejsou vždy vidět. Zájemci musí mít trpělivost a štěstí.
„Pokaždé vidět nejsou, ale když jsme se domlouvali, tak jsem vám jednu chytil,“ ukazuje mi rybář Bořivoj Zatkal.
Medúza je průhledná a velká asi jako dvacetikoruna. „Můžete si na ni sáhnout, nejsou nebezpečné, není to nijak cítit,“ ubezpečuje Zatkal.
Malého sladkovodního tvora před časem viděl také vedoucí Záchranné stanice hlavního města Prahy Václav Nejman.
Na medúzy mohou lidé narazit i v Česku. Oblíbily si lomy u středočeských Konětop. Medúzy hledal reportér Radek Duchoň
„Najednou něco uvidíte a říkáte si, co to je? Medúza. Chvíli panika, vzpomene si na Chorvatsko. Člověk samozřejmě zkouší, jestli žahá nebo nežahá,“ popisuje Nejman s tím, že opravdu nejsou nebezpečné.
Lidé se podle něj medúzy spíše leknou, protože ji ve středních Čechách nečekají. Poprvé se u nás objevily v roce 1930.
„První výskyt byl v Praze pod Karlovým mostem. Následný výzkum zjistil, že se rozšířily do více míst České republiky,“ dodává Nejman.
Sladkovodní medúzky pocházejí z jihovýchodní Asie. Po celém světě je rozšířil člověk a částečně také ptáci.
„U nás se dají zastihnout na několika místech, ale bohužel ne většinou ve formě klasických medúzek. Do těchto tvarů dorůstají až poté, co teplota vody stoupne nad 20 stupňů,“ vysvětluje Václav Nejman.
Z dalších dvou lomů u Konětop jsou koupaliště. Provozovatel Miroslav Pýcha potvrzuje, že i tady mohou lidé na medúzy narazit.
„Sladkovodní medúzky uvidí v případě, že by chodili na večer po krajích, a kdyby si posvítili na vodní hladinu. Museli by se na ně ale zaměřit,“ uzavírá Pýcha.
