Na Moravě žijí teplomilné druhy živočichů i rostlin. Ženou je tam klimatické změny
Kudlanka nábožná, perleťovec ostružinový, vlha pestrá nebo křižák pruhovaný – nejenom tito teplomilní živočichové se čím dál více objevují na Valašsku. Je to důsledkem klimatických změn, které tlačí dříve teplomilné druhy více na sever. Přesvědčili se o tom i vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Ústav inženýrství ochrany přírody se z velké míry zabývá spíše následky působení člověka na krajinu. V souvislostech ale sleduje i změny způsobené přírodními silami.
„Dá se to velice dobře dokumentovat zejména na některých bezobratlých. Vlastními silami se třeba na střední i severní Moravu v posledních dvou desetiletích šíří výrazně kudlanka nábožná, křižák pruhovaný, krásný motýl perleťovec ostružinový, který v současné době proniká třeba na Vsetínsko,“ přibližuje Jan Růžička z Ústavu inženýrství ochrany přírody.
O teplomilných živočiších a rostlinách na Moravě natáčel redaktor Roman Verner
„Z ptačích druhů mohu uvést velice atraktivní a krásnou vlhu pestrou, dále strakapouda jižního nebo i koneckonců obyčejného krkavce velkého, který byl ještě před 40 lety u nás prakticky na pokraji vymizení,“ uvádí další příklady.
Z rostlinné říše připomíná ještě například vstavač trojzubý, který se po zhruba šedesáti letech začíná objevovat v Bílých Karpatech. Naopak mnohé druhy z krajiny mizí.
„Kromě určitého globálního oteplování působí na klima řada dalších faktorů. Je to samozřejmě samotná sluneční aktivita, poloha Země a Slunce, velmi výrazně také teplota a cirkulace vody v oceánech,“ vysvětluje zlínský vědec.
Pedagog ústavu Roman Slavík aplikuje poznatky o přírodních změnách na konkrétní případy v regionu:
„My se často zabýváme čištěním odpadních vod. Druhou z důležitých věcí je zneškodňování odpadů, které se mohou někde objevit, ať jsou to komunální odpady nebo některé průmyslové odpady. V neposlední řadě také biodegradace nějakých materiálů, které se často používají ať od potravin nebo i jiných typů obalových materiálů. Tak ty také studujeme, jak je lze šetrně rozkládat.“
Posledním neobvyklým experimentem je pak umístění včelínů na střeše fakulty technologické.
Prozkoumáním snůšky medu vědci zjistí, jaké cizorodé látky se vyskytují v prostředí krajského města. Podle Růžičky je nutné šetřit hospodaření:
„Ono šetrné zacházení v krajině je velice důležité i proto, aby naše krajina lépe snášela ony případné větší výkyvy počasí měnícího se světa."
Je tak možné, že se u nás budou poněkud častěji vyskytovat jevy, jako například silnější sněžení, přívalové deště, ale na druhé straně třeba přísun saharského vzduchu.
