Neférové postižení pravěkého planktonu
Fosilie mořského planktonu ukazují, že následky impaktové události před 65 miliony let byly na severní polokouli mnohem silnější než na jižní.
Dopad mimozemského tělesa před 65 miliony let je známý především díky tomu, že vyhubil dinosaury. Katastrofa ale tvrdě postihla také mnohem nenápadnější živočichy včetně mořského planktonu, který tvoří základ oceánského potravního řetězce. Některé druhy si tvoří vápenaté schránky, které se zachovávají na fosilním záznamu. Výzkumníci z Pennsylvánské státní univerzity tyto miniaturní fosilie hledali v sedimentech ze 17 míst celého světa. Jak se dalo očekávat, zjistili, že plankton byl v oceánech primárním fotosyntetickým producentem až do doby před 65 miliony let, kdy 93 % druhů náhle zmizelo. Doba extinkce planktonu přesně odpovídá pádu kosmického tělesa, které dopadlo na Yucatán a vytvořilo Chicxulubský kráter.
Rozsah vymírání planktonu ale nebyl ve všech oceánech stejný. Na severní polokouli vyhynulo 98 % druhů, zatímco na jižní byl dopad mnohem mírnější a na nejjižnějším studovaném místě zmizelo "jenom" 73 % druhů planktonu. Díky tomu se v jižních oceánech původní diverzita obnovila prakticky okamžitě po impaktu, zatímco plankton ze severních oceánů se musel vzpamatovávat asi 300 000 let - což je o mnoho déle, než zatím paleontologové předpokládali. Důvodem rozdílů ve vymírání planktonu byl podle vědců prach, který se vlivem dráhy dopadu a zemské rotace rozšířil především nad severní polokouli a dlouhodobě blokoval sluneční záření. Další příčinou ale mohly být i jedovaté sloučeniny kovů, které plankton ze severní polokoule jednoduše otrávily.
Zdroj: Nature News
