Největší grónský ledovec se rozlomil, ekologové volají po záchraně Arktidy

Největší souvislá masa ledu v Grónsku – Petermannův ledovec – dále eroduje. O prasklině v plovoucí části Petermannova ledovce vědci věděli už delší dobu, satelitní snímky NASA ale prokázaly definitivní odlomení obrovské části ledové kry. Vznikl tak nový ledovec o ploše asi 120 kilometrů čtverečních, což odpovídá zhruba čtvrtině rozlohy Prahy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tající obrovské ledovcové kry, vysoké až 180 metrů, v zálivu Isfjord (Diskobay) na západě Grónska | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5, Michael Haferkamp

Podle amerického vládního vědce Teda Scambose toto odtržení ukazuje, že ubývání ledovců se přesouvá více k severu.

„Je to velký problém, protože ve vysokých zeměpisných šířkách je naše planeta vůči změnám klimatu nejzranitelnější,“ potvrzuje Lucie Jakešová z ekologické organizace Greenpeace.

„S ubývajícím ledem navíc mizí i ta bílá čepička na severu zeměkoule, od níž se sluneční záření odráží zpátky do vesmíru. Temná plocha vodní hladiny, která tam místo ledu zbude, to teplo absorbuje, Arktida se ještě více ohřívá a rozjíždí se spirála,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

O příčinách eroze grónských ledovců hovořila ve Světě o druhé Lucie Jakešová z Greenpeace

Výsledky měření ukazují, že grónské ledovce jsou vůči změně klimatu citlivější, než se předpokládalo, a odhaduje se, že do konce století by měla hladina světových oceánů zvýšit o jeden až dva metry. Hrozí také, že do dvaceti let bude Arktida v letním období prakticky bez ledu.

„Tento proces, kdy arktické ledovce v létě tají a v zimě zase narůstají ,je celkem přirozený. Ovšem v posledních 40 letech zimní přírůstek ledu nikdy nenahradí letní úbytek. Arktické ledy tedy postupně odtávají,“ vysvětluje klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometerologického ústavu.

Petermannův ledovec má v průměru na výšku 1600 metrů a každoročně odtává jeden výškový metr.

„Existují hypotetické scénáře o tom, že kdyby roztál celý grónský ledovec, hladina moří by stoupla o šest až osm metrů. To jsou samozřejmě hypotetické, katastrofické scénáře. S tím, že ledovec odtává, se ale zatím bohužel musíme smířit," pokračuje Pretel.

Odtrhnutí obrovského ledovce ale podle Pretela nemusí sdělovat nic o změnách klimatu: „Dochází k povrchovému tání, a díky různému pnutí v ledovci může dojít k jeho odlomení. O všem pro mne jako klimatologa je jaksi varující to, že zimní příbytek nenahradí letní úbytek ledu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O stavu arktických ledovců mluvil na Radiožurnálu Jan Pretel z Českého hydrometerologického ústavu

„Jsme přesvědčeni, že můžeme ty nejdramatičtější změny klimatu zastavit omezením vypouštění skleníkových plynů,“ tvrdí Jakešová. Pretel s tím ale nesouhlasí.

Kromě klimatických změn představují podle Jakešové další hrozbu pro Arktidu ropné společnosti, které v tání ledu vidí jedinečnou příležitost k vytěžení zásob ropy pod vodní hladinou. Spalování fosilních paliv přitom velkou měrou přispívá ke klimatickým změnám, havárie na ropné plošině by navíc ohrozila křehkou arktickou přírodu.

„My jsme spustili velkou mezinárodní kampaň za zachování Arktidy, na půdě OSN jsme před měsícem oznámili požadavek, aby Arktida byla vyhlášena jako chráněná oblast. Od té doby jsme dostali více než milion hlasů, které tento požadavek podporují,“ upozorňuje Jakešová.

Za posledních 30 let se ledová pokrývka v Arktidě zmenšila o téměř milion kilometrů čtverečních. Úbytek se sleduje od roku 1979, kdy byly vytvořeny první družice pro tento účel. Dřívější monitoring vycházel z leteckých nebo lodních pozorování.

Ladislav Dvořák, Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme