Největším problémem velkoměst je automobilová doprava
Představitelé největších měst světa se v brazilském Sao Paolu poradí o boji proti dopadům globální změny klimatu. Kromě starostů se jednání zúčastní řada významných politiků a ekonomů. Mezi hosty jsou například bývalý prezident USA Bill Clinton nebo prezident Světové Banky Robert Zoelick. Už tradičně bude jedním z hlavních témat problém s obtížně regulovatelným množstvím automobilů, které zatěžuje především centra velkých měst.
Za největší problém budoucnosti velkých měst automobily ve speciálu Studia Česko Romana Chlupatého označila také poradkyně UNESCO Barbara Freitag-Ruanetová, která vidí řešení v posílení hromadné dopravy:
O automobilové dopravě ve velkoměstech mluvila poradkyně UNESCO Barbara Freitag-Ruanetová a Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí UK
„Počet aut musí být omezen na nezbytně nutné minimum. Zároveň je třeba posílit veřejnou dopravu. Podobně, jako to dělají Japonci. Například v Tokiu, v jeho centru, žádný soukromník nemá auto. To je ale jen jedno z možných řešení problémů, které je třeba kontrolovat; kterým je třeba věnovat pozornost. Na jejich řešeních je přitom nutné se dohodnout a ne je jen lidem vnutit.“
„Tímto způsobem je pak třeba postupovat i v dalších případech, kdy životní prostředí v důsledku civilizace trpí. Například je nutné vyrábět elektřinu a energie obecně z alternativních zdrojů; je nutné snížit závislost na ropě. Inspirovat se je možné v Evropě a nebo třeba zde v Brazílii. Mnohá naše auta totiž nejezdí pouze na benzín, ale i na alkohol. A některá auta už jezdí jen na alkohol. V budoucnu je pak třeba počítat s tím, že v opravdu velkých městech, v megalopolích, budeme mít elektromobily a systém veřejné dopravy, který bude šetrný k životnímu prostředí,“ pokračuje Barbara Freitag-Ruanetová, která jen těžko hledala odpověď na otázku, v čem se bude lišit žití ve městech v roce 2020 v porovnáním s tím, na co jsme teď zvyklí nyní:
„To je tak blízko, že je až obtížné si to představit. Ale řekla bych, že má generace neměla ponětí o ekologických problémech, kterým Země bude čelit. V tuto chvíli už se objevilo mnoho dobrých nápadů, jak tyto problémy řešit. Ale za těmi je povědomí a svědomí mladých generací. Mezi těmito nápady je například přechod od auta ke kolu. Příkladem může být projekt v Paříži, která se inspirovala ve Skandinávii. Tam je kolo běžným, každodenním dopravním prostředkem. Je tam tak možné kolo zaparkovat a nikdo jej neukradne, protože každý má své. A je tak možné mít i fungující půjčovnu kol.“
„Paříž toto napodobuje, je možné si půjčit kolo na jednom místě a zaparkovat ho na jiném. Což znamená, že město musí také počítat s cyklistickými stezkami. Aby nedošlo k tomu, že máte auta, autobusy a kola v jednom pruhu. Tak to je třeba jeden nápad. Další, na kterém se už také pracuje, je zpoplatnění vjezdu do centra. Pokud třeba chcete vjet do centra Londýna, zaplatíte zvláštní poplatek. A musíte tak učinit předem. Pokud nás tak naše dcera Adriana vyzvedává na letišti a nebo kdekoli jinde ve městě, musí vždy nejdříve zaplatit tuto daň.“
„Je třeba rozlišit, co městům opravdu vadí, zda je to automobilová doprava jako taková, nebo to jsou dopady, související s automobilovou dopravou. To jsou dva odlišné problémy. Některá města mají problémy třeba jen s průjezdností, a bez ohledu na to, kolik vozů tam je, budou mít stejně problémy se zácpami. Na druhou stranu některá města jsou urbanisticky řešena takovým způsobem, že principiálně problém není samotná doprava, ale třeba zátěž, spojená s automobilovou dopravou, tedy emise,“ uvádí Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí UK.
V souvislosti s produkcí CO2 dnes vydala mezinárodní agentura pro energii zprávu, že jsme celosvětově opět překročili roční rekord. Automobilová doprava se na tom podle Havránka podílí okolo 20 procent.
