Nová aplikace ČZU má pomoct mláďatům ohroženým sečemi a sklizní

Zemědělci začínají v těchto dnech se senosečemi. Každý rok při nich zemřou tisíce mládať srn, zajíců a malých ptáků. O to, aby se ztráty povedlo snížit, se snaží nová webová aplikace, kterou vymysleli na České zemědělské univerzitě (ČZU). Nápad podporuje také ministerstvo životního prostředí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Srnčí mládě - ilustrační foto | Foto: Wikimedia Commons, User: Scoo

„Pozdě jsem se dozvěděl o sekání, respektive jsem se to od zemědělce nedozvěděl vůbec. Posekal mi tam několik srnčat, musel jsem je utratit. Bylo to dost emotivní,“ popisuje myslivec Petr Slaba.

Kolik zvířat takhle každoročně zemře, se přesně neví. Jen u srn mluví odborníci o asi 50 zabitých mláďatech na tisíc hektarů travnatých porostů. Webová aplikace senosec.czu.cz jednoduše spojuje zemědělce, myslivce a dobrovolníky.

Právě posledně jmenovaní by se na základě poptávky na webu měli cíleně vydávat do míst, kde se chystá sklizeň, a pomáhat tam s plašením zvěře. Mláďata totiž podle Petra Slaby nevyplaší ani hluk velkých zemědělských strojů.

„Ta srna dá nějaký povel, když vidí nebezpečí, třeba jede traktor, a uteče pryč. Srnče se instinktivně přitiskne k zemi a ani se nehne. Nějaký rachot mu nevadí. I třeba zajíček nebo bažantí slepička, která chrání vajíčka do poslední chvíle, se přikrčí, zůstane a následky jsou opravdu hrozné,“ vysvětluje Slaba.

Nápad s webovou aplikací se zalíbil i ministerstvu životního prostředí. Aby se projekt mohl dál rozvíjet, rozhodlo se ho podpořit i menší částkou.

„Teď se ministerstvo bude podílet částkou sto tisíc korun. Na ČZU bude vypsána studentská soutěž, která by měla vybrat vítěze, zpracovatele, který aplikaci rozšíří ještě do prostředí mobilů a tabletů,“ dodává šéf resortu životního prostředí Richard Brabec.

Aplikaci vymysleli na Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity. „Vývoj probíhal více méně o pracovním volnu nebo se vyšetřil čas během pracovní doby,“ říká jeden z tvůrců Jan Bartoška.

Podle něj budoucností pro zemědělce mohou být také drony. „Dokážu si představit, že za pět až deset let budou existovat specializované firmy, které budou nabízet v rámci portfolia služeb zemědělcům právě průzkum drony. Z nich je potom možné data dostat do grafického informačního systému, jako je třeba ten náš portál,“ doplňuje Bartoška.

Od aplikace si odborná veřejnost slibuje mimo jejího praktického využití i to, že by mohla přesněji mapovat roční statistiky úhynů zvířat.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme