Nová bakterie z Titaniku

Vrak Titaniku známe jako bohatý zdroj historických artefaktů. Objevem nového druhu bakterie se však zapsal i do dějin mikrobiologie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vrak Titaniku | Foto: NOAA, public domain

Největší loď všech dob se potopila v roce 1912. Vrak Titaniku nyní leží v hloubce 3,8 km pod hladinou moře a jeho přibližně 50 000 tun železa rychle koroduje. Na korozi se podílejí bakterie, které ve vzorcích odebraných z vraku zkoumal mezinárodní tým vědců. Ke svému překvapení zjistili, že mezi bakteriemi, které korozi Titaniku urychlují, je jeden zcela nový druh, který dostal jméno Halomonas titanicae. Laboratorní experimenty dokazují, že tyto bakterie dokážou přilnout ke kovovým povrchům a vytvářet na nich knoflíkovité útvary z produktů koroze.

Podobný korozivní proces je podle vědců zodpovědný za nánosy podobné rezavým rampouchům, které zdobí trup Titaniku. „Rampouchy“ vypadají pevně, ale ve skutečnosti jsou vysoce porézní a poskytují životní prostor pestré sbírce bakterií. Vrak Titaniku sice není místem, kde bychom rádi viděli bakterie rozežírající železo, ale na jiných místech by se Halomonas titanicae mohla docela hodit. Podle autorů studie by se dala využít k likvidaci vraků historicky méně významných námořních lodí a dalších železných zařízení, která překážejí na mořském dně. Otázkou také je, kde se bakterie vůbec vzala a jestli podobné škody jako na Titaniku nepáchá například na podmořském potrubí.

Zdroj: Society for General Microbiology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme