Jediná studie rozšířila seznam bizarních červů kostižerek o devět nových druhů.

0:00 22. září 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tělo uhynulé velryby klesne ke dnu, kde se stane potravou pro celý ekosystém. Žraloci a ryby se podělí o maso a kostru mohou ještě celé 2000 let využívat drobní živočichové a mikrobi. Mrtvé velryby jsou ovšem velmi nepředvídatelným druhem potravy, protože nikdo neví, kde uhynou a klesnou ke dnu. Navzdory tomu existují živočichové, kteří se na využívání velrybích těl přímo specializovali. Mezi ně patří mnohoštětinatí červi rodu Osedax, kteří dostali příznačný český název kostižerky. Tito červi tvoří jakési kořeny, kterými prorůstají do velrybích kostí a získávají z nich tuk. S jeho trávením jim pak musí vypomoci symbiotické bakterie, protože červi nemají vlastní žaludek.

Biologové z Univerzity v Göteborgu pomocí podvodních kamer sledovali hemžení kolem velrybích koster, které se nacházely v hloubce 125 metrů u pobřeží Švédska a Kalifornie. U odchycených mnohoštětinatých červů provedli genetickou analýzu. Ke svému překvapení zjistili, že červi, kteří jsou na pohled zcela identičtí, ve skutečnosti tvoří několik kryptických druhů, které se od sebe geneticky výrazně liší. Na seznam kostižerek díky tomu přibylo hned 9 nových druhů. Výsledky studie také ukazují, že k adaptaci na velrybí kostry muselo během evoluce mnohoštětinatých červů dojít hned několikrát.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít