OBRAZEM: Podívejte se, jak to vypadá v první zóně Národního parku Šumava
Návštěva bezzásahových území, kterých se na Šumavě nalézá hned několik, je jedinečný zážitek. Do některých je ale potřeba povolení, protože se nacházejí v první zóně Národního parku Šumava.
„Byly tu dvě přírodní katastrofy. Kiril a kůrovcová kalamita,“ vypráví o území na hranicích České republiky a Německa starosta Prášil Libor Pospíšil (nezávislý). Ten je také zároveň hajným v Národním parku.
Orkán zde, mezi Poledníkem a vesnicí Prášily, přesně před deseti lety srovnal les se zemí. Od té doby se z tohoto prostoru stalo bezzásahové území, kde člověk neprovádí žádné úpravy.
„Lidi můžou sledovat v těch bezzásahovkách, jak se dokáže příroda vyrovnat s nějakými přírodními katastrofami. Můžou třeba vidět i to, že prostě bez lidské ruky lze, aby něco existovalo,“ říká starosta.
Zde v nadmořské výšce kolem 900 metrů nad mořem rostou stromy pomalu. „Doufám, že nedojde k tomu, že zde bude souvislý, hustý, monokulturní, stejnověký les, protože přírodní katastrofy budou ten les vychovávat k tomu, aby zde vznikalo společenství odolných jedinců a nedošlo k tomu, k čemu před 10 nebo pěti roky,“ přeje si hajný Pospíšil.
Bezzásahová území jsou na Šumavě častým tématem sporů. Někdo jich chce v národním parku více, někdo méně. Jejich návštěva je však jedinečným zážitkem. Třeba cesta z Prášil na Poledník je toho důkazem.
