Ochránci přírody kupují pozemky. Na nich pak zakládají soukromé rezervace

Už deset let vykupuje České sdružení ochránců přírody pozemky a zakládá na nich soukromé rezervace. Cílem je uchránit ohrožené lokality, o které státní ochrana přírody nejeví zájem. Sdružení zatím dokázalo získat peníze na zakoupení 150 hektarů půdy a vytvořit 80 soukromých rezervací.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tůňky v NPR Voděradské bučiny | Foto: Michal Němejc

Ochránci přírody se starají už o dva a půl tisíce hektarů cenných luk, lesů a mokřadů. Z těchto pozemků, které mají pod svou ochranou, v posledních deseti letech 150 hektarů koupili. Celou čtvrtinu z nich zaplatili z darů z kampaně Místo pro přírodu.

Jednou z takových lokalit je i Triangl v pražské Hostivaři. Ten je vzdálený jen šest kilometrů od Václavského náměstí.

„Triangl je lokalita, kterou jedna z pražských organizací objevila někdy koncem 80. let. Tehdy tam dráhy plánovaly skládku suti a měla zaniknout. Jim se povedlo zastavit to zavážení a uvést ji do stavu, jak je zhruba dneska. To znamená malebné jezírko se spoustou obojživelníků,“ říká Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do soukromé rezervace Triangl v pražské Hostivaři se vypravil redaktor Petr Sehnoutka

O jezírko se starají lidé z jedné ze základních organizací Českého svazu ochránců přírody. „Jsme sevření třemi železnicemi, proto se to taky jmenuje Triangl. Bydlet bych tu nechtěla,“ říká její předsedkyně Jitka Loubová.

Kolem jezírka, které je hodně zarostlé orobincem, právě několik lidí seká, hrabe a odnáší trávu. „Děláme všechno pro to, aby tam ta voda byla, a to tak, že asi třetinu orobince, který tady roste, každý rok vytrháme. Protože on vytahuje tu vodu a odpařuje se to pak mnohem víc,“ vysvětluje Loubová a popisuje:

„Vezmeme holiny a do vody. Je to těžká práce, zabořujete se do toho bahna, a jakmile se to rozhýbe, příšerně to smrdí.“

Liberečtí ochránci přírody koupili lesík Opičák, zachránili ho před zánikem

Číst článek

Na brigádu přišel i důchodce Otakar Krejčí: „Musí se to dvakrát třikrát za rok udržovat, podle toho, jak naroste tráva. Dneska už to sekám asi čtyři hodiny. Je s tím vždycky hrozná práce.“

V organizaci je podle Loubové asi 80 lidí, ale pracuje zhruba 10 z nich. „Naším úkolem je udržet tu plochu tak, jak je, v rámci stability přírody. Aby se zachovaly druhy, které tady rostly, aby se to nezměnilo na nějakou poušť,“ říká Jitka Loubová.

NPR Voděradské bučiny | Foto: Wikipedia, Mirekk

Ochránci přírody doufají, že během oprav železničního koridoru z Prahy na Benešov jezírko nedojde k žádné újmě.

Další lokalitou, o kterou se ochránci přírody starají, je Opičák v Liberci. Přetvářejej na jakýsi pseudolužní les.

„Tento lesík je nějakým způsobem opravdu zajímavý, ohrožený, protože z jedné strany se rýsovaly plány na rozšíření letiště, z druhé strany průmyslová zóna, a nám bylo jasné, že pokud se nějakým způsobem nedomluvíme s tehdejším vlastníkem Lesy České republiky a městem, tak že tato lokalita možná zanikne,“ říká za ochránce přírody Květa Morávková.

Největší je Sčúrnica

Lokality jsou rozesety po celém Česku. Rozlohou největší je Sčúrnica v Bílých Karpatech. Na 80 hektarech tam ČSOP chrání komplex přes sto let starých jedlobukových lesů.

Sčúrnica se rozrostla díky donátorům, kteří od roku 2003 poslali tři miliony korun.

Svůj pozemek prodala ochráncům přírody Dana Filáková a nelituje. „Nejde o zisk. Sice ten pozemek má hodnotu, ale… Chtěla to koupit i obec, chtěli to vykácet. Tak to přišlo, ani nevím jak,“ říká stručně.

Jádrovou část kolem pralesa Sčúrnica Dana Filáková zdědila. Kvůli neprostupnému terénu se však vzdala myšlenky na komerční využití a obrátila se na ochránce přírody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Verner - repo-Ščúrnica-rezervace

„Byla jsem ráda, že to přišlo do takových rukou,“ svěřuje se a líčí, jak pozemek komunisté před desetiletími znárodnili a zpět do rodiny se vrátil až po revoluci.

Jednatel ČSOP Kosenka Miroslav Janík si nabídky Dany Filákové kvůli unikátnosti lokality Sčúrnica velmi cení. Díky sbírce Místo pro přírodu pak mohli začít s výkupem dalších parcel.

„Někde to šlo snadněji, někde bylo motivem to, že se třeba více spoluvlastníků nedokázalo dohodnout na hospodaření na tom pozemku. Jeden potřeboval dřevo, druhý nepotřeboval, jak ho dělit, kdo se na tom bude podílet, někdo má pracovní sílu, někdo nemá pracovní sílu… Takže nakonec zjistili, že nejlepší způsob je ten pozemek prodat,“ vysvětluje Janík.

Většina majitelů podle něj neměla v úmyslu na prodeji pozemků zbohatnout. „Ty ceny odpovídají zhruba cenám obvyklým. Cena se pohybuje zhruba na té úrovni kolem 200 tisíc korun za hektar, za který se dá vykoupit. Samozřejmě, že za to bychom nekoupili nějakou hospodářskou špičkovou smrčinu, po které ani netoužíme,“ říká Miroslav Janík.

21. lokalitu letos ochránci přírody vykoupili u Vlašimi, kde chrání stráň s hojným výskytem vzácného jalovce a na něj vázané vzácné druhy hub a hmyzu.

Ľubomír Smatana, Petr Sehnoutka, Kateřina Kozmová, Roman Verner Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme