Ochránci přírody se bojí, že splavnění Labe ohrozí tamní živočichy

Tisíce tun zboží by už v příštích letech nemusely proudit přes česko-německé hranice převážně na korbách kamionů a po železnici. Až do námořního přístavu v Hamburku by ho na palubách dovezly říční lodě. Dosud jim v tom ale brání nepravidelné kolísání hladiny Labe na severu Čech a v Sasku. Česká i německá vláda proto teď společně plánují celoročně splavnit poslední úsek řeky, který se stane vodní dopravní tepnou. Rejdaři plány vítají. Naopak ekologové varují, že se při budování jezu nenávratně zničí labský kaňon.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bobr v Labi | Foto: Josef Korbel

Kamil Repeš z ekologické neziskové organizace Arnika stojí na dřevěném mostě a pod nohama mu šumí Ploučnice: „Stojíme pod děčínským zámkem, kde se vlévá Ploučnice do řeky Labe. Toto místo je významné tím, že se zde vytírají ryby – je to takzvané trdliště.“

Jde o oblast, která by byla podle ekologů v případě zvednutí hladiny Labe nejvíce ohrožena. Místo 34 druhů ryb by jich tady žilo třikrát méně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportérka Petra Benešová přináší rozdílné názory na otázku splavnění Labe

„Jsou to většinou ryby, které jsou závislé na proudění nebo kolísání řeky,“ dodává Repeš s tím, že se jedná o lososa evropského a úhoře.

Stát usiluje už dlouhé roky o to, aby bylo Labe celoročně splavněné pro nákladní lodní dopravu. Chce proto vybudovat takzvaný plavební stupeň Děčín, tedy jez, který by zvednul řeku necelých 5 kilometrů od centra města.

Ekologové ale varují, že to poškodí čtyřicetikilometrové Labské údolí, které se klikatí od Ústí nad Labem přes Děčín a Chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce až k německým hranicím. Pro Janu Vitnerovou z Arniky je to nevratný zásah do přírody.

ČTĚTE TAKÉ: Otázka splavnění Labe rozděluje ekology a rejdaře

„Ta řeka je cenná vlastně pro celou Evropu. Žijí tam a sídlí druhy rostlin i živočichů, kteří už se jinde v Evropě nevyskytují. Najdete tam poměrně zajímavé mlže, například velevruba. Potom je tam rodinné stříbro, co se týče genotypu, je tam poslední populace českých bobrů. To, co je tam opravdu asi nejcennější, tak to je biotop, který se jmenuje štěrkové náplavy,“ vysvětluje.

Podle ní je vodní stavba ekonomický nesmysl. Celoročně by podle jejích odhadů zprůchodnila řeku jen na devíti kilometrech celého severního úseku.

Pro rejdaře má splavnění Labe zásadní význam

Labe je tady podle odhadů Ředitelství vodních cest tři až šest měsíců v roce nesplavné. Pro české rejdaře je proto děčínské vodní dílo zásadní.

„Rozhodně to je otázka života a smrti, když to tak řeknu. Protože pokud se plavební podmínky nezlepší, nejsme schopni provozovat ekonomickou plavbu, a v podstatě by tady skutečně mohlo v krátké době dojít k zániku,“ potvrzuje ředitel Československé plavební společnosti Labská Milan Raba.

Loď Ústí nad Labem u kotevní lávky | Foto: Eva Holá

Rejdaři opakovaně žádají po státu kompenzace za to, že kvůli kolísavé hladině přicházejí o byznys. Zatím bezúspěšně se tak soudí o miliardové sumy.

ČTĚTE TAKÉ: Německá vláda investuje do rozšíření koryta Labe 40 milionů eur

Státní organizace Ředitelství vodních cest splavnost podporuje. Podle něj by se díky lodní dopravě snížily náklady na dovoz zboží o více než 4 miliardy korun ročně.

Budování jezu za řádově několik miliard korun teď ale musí posoudit ministerstvo životního prostředí. Ministr Tomáš Chalupa zatím nechce předjímat výsledek:

Investice do stavby by se měly vrátit za 10 let

„Zpracovávají se oponentní posudky, vede se oponentura, diskuze, uvádějí se argumenty, a v tomto ohledu by do toho ministr opravdu neměl vstupovat.“

Verdikt tak bude znám až v příštím roce. Státu by se investice do vodní stavby měla vrátit za 10 let.

Podle loňských statistik nejvíce zboží v Česku, téměř 80 %, přepravily kamiony. Necelých 20 % pak patřilo železnici. Zhruba procento zboží vezly lodě.

O tom, jestli se nakonec vyplatí splavnit Labe, bude také debatní Speciál Martina Veselovského z Ústí nad Labem, který začne na Radiožurnálu dnes krátce po sedmnácté hodině.

Lucie Husárová 1, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme