Ochránci přírody zachraňují až 400 let staré odrůdy jabloní a hrušní

Možná, že máte na zahradě poklad, ale nevíte o tom. Ani není zakopaný pod zemí. Tam má jen kořeny. Na zahradách hlavně starších domů nebo ve starých sadech se občas najdou staré a dnes už ojedinělé odrůdy ovocných stromů. Jadernička moravská, Fulnecké, Kardinál žíhaný a Míšeň jaroměřická, to jsou jen některé z jabloní, které se snaží zachránit Český svaz ochránců přírody v rámci programu Záchrana krajových odrůd.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

jabloň | Foto: Marián Vojtek

Jeho spolupracovníci proto objíždějí zahrady a sady, kde hledají dnes už téměř vyhynulé stromy na roubování.

Martin Lípa vysvětluje nad notebookem u stolu v jedné z roubenek skanzenu v Krňovicích u Hradce Králové jak dokumentovat jednotlivé stromy:

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Martina Karlíka o záchraně starých odrůd ovocných stromů

„Výsledky potom budou součástí celostátní databáze genofondových ploch, která by měla sloužit k analýze toho, co už je dnes v genofondových plochách zapěstováno. Zase zpátky se dá reintrodukovat do krajiny.“

Z databáze tak půjde lehce zjistit, kde brát vhodné rouby. Některé odrůdy jsou totiž hodně staré.

„Některé existují ještě z doby před třicetiletou válkou. Většina z nejstarších je barokního původu. Velký boom českého ovocnářství nastal v průběhu 18. a 19. století, kdy to byla velice lukrativní činnost. Tehdy jsme přijímali značné množství odrůd ze světa a pozice českých odrůd byla oslabena, nicméně některé české odrůdy se zase prosadily v rámci evropského a dokonce světového trhu,“ připomíná Martin Lípa.

Na odrůdách jablek a hrušek se podepsaly i dějiny. Řadu starých stromů dnes najdeme v Banátu. Cesty jabloní k nám jsou často klikaté. Jako příklad uvádí Stanislav Boček z Mendlovy univerzity v Brně Oranienské. To je odrůda jablka, která pochází ze severní Evropy a my ji získali z Ruska.

„Dostala se sem přes Jaroslava Němce, syna Boženy Němcové, který působil jako konzul v Rusku.“

Martin Lípa se Stanislavem Bočkem stromy nejen dokumentují, ale i radí s tím, jak o ně pečovat.

„Jsou tady třeba hrušně převážně z Belgie a Francie, ale jsou tady i americké a staré odrůdy, jako Krasokvět žlutý z 18. století,“ uvádí Boček.

Pokud si myslíte, že máte nějaký poklad na zahradě, pak se s takovým podezřením můžete obrátit buď na zahrádkáře nebo třeba na Český svaz ochránců přírody.

pir, Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme