Okousané rostliny volají mravence

Rostliny, které napadnou housenky, se mohou bránit dvěma způsoby. Oba dva jsou ale závislé na stejné molekule.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozkvetlé řepkové pole

Rozkvetlé řepkové pole | Foto: Miroslav Tichák

Rostlina, kterou okousaly housenky, vylučuje kyselinu jasmonovou a jí příbuzné molekuly. Tyto látky – obecně nazývané jasmonáty – patří mezi rostlinné hormony, které se podílejí na vývoji rostlin a aktivaci květních pupenů. Zároveň v rostlinných tkáních zvyšují produkci toxinů, kterými si rostliny nenechavé býložravce drží od těla. Zvyšování koncentrace toxinů ale není jedinou obranou rostlin proti housenkám. Okousání také spouští produkci mimokvětního nektaru – sladké šťávy, která s rozmnožováním rostlin nijak nesouvisí.

Účelem mimokvětního nektaru je přilákat k napadeným rostlinám mravence, kteří rostliny brání proti housenkám a dostávají za to sladkou odměnu. Stejnou funkci má nektar květů, který láká opylovače. Otázkou ale bylo, co tvorbu nektaru řídí. Vědci z Planckova Institutu experimentovali s rostlinami řepky olejky (Brassica napus) a zjistili, že pro tvorbu obou typů nektaru jsou nezbytné jasmonáty – tedy stejné látky, kterými rostlina spouští svou chemickou obranu. Objev může být významný pro zemědělce i chovatele včel, kteří by postřiky kyselina jasmonové mohli zvyšovat efektivitu opylování i tvorbu nektaru na včelích pastvinách.

Zdroj: Max Planck Institute for Chemical Ecology, PLoS One

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme