Paleontologové si připomínají 190. výročí narození Jindřicha Wankela

Pohřebiště v Býčí skále, sestavení první kostry jeskynního medvěda nebo první kenozoické laboratorium na světě. Tím vším je známý lékař, archeolog a speleolog Jindřich Wankel, který by dnes oslavil 190. výročí od svého narození.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skála se vchodem do jeskyně Býčí skála v Moravském krasu | Foto: Akil, Wikimedia Commons, licence Creative Commons

Svými výzkumy položil základy moravské paleontologie a zachránil mnoho cenných nálezů. Vedoucí pavilonu Anthropos Moravsko zemského muzea Petr Kostroun ve Světě o jedenácté souhlasil s používaným přirovnáním Jindřicha Wankela k otci moravské archeologie.‘

Přehrát

00:00 / 00:00

Dílo Jindřicha Wankela ve Světě o jedenácté ocenil Vedoucí pavilonu Anthropos Moravsko zemského muzea Petr Kostroun

Připomněl, že v lokalitě Býčí skály našel Wankel pohřeb halštatského velmože ze starší doby železné. „Našel tam celou řadu cenných nálezů, tisíce nádob, kovových předmětů, ozdob. Bylo to obětiště z té doby a bylo to velké překvapení.“

O pár let později v roce 1870 až 1871 tam objevil vůbec první doklady pobytu člověka starší doby kamenné v celém Rakousku-Uhersku.

Kostroun také zdůraznil, že Wankel jeskyně zkoumal vědeckým způsobem, mapoval a přičinil se o to, aby se nálezy uchovávaly, neobchodovalo se s nimi. „Sestavil kostry jeskynních medvědů, které rozeslal do evropských muzeí. Měl řadu zahraničních kontaktů a získal značnou proslulost.“

Významným badatelem byl i jeho vnuk – Karel Absolón, objevitel Věstonické venuše. „Rád bych připomněl, že Wankel vychoval také 4 dcery, významné etnografky,“ připomněl Petr Kostroun ve Světě o jedenácté.

Milan Kopp, Naďa Bělovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme