Paleontologové si připomínají 190. výročí narození Jindřicha Wankela
Pohřebiště v Býčí skále, sestavení první kostry jeskynního medvěda nebo první kenozoické laboratorium na světě. Tím vším je známý lékař, archeolog a speleolog Jindřich Wankel, který by dnes oslavil 190. výročí od svého narození.
Svými výzkumy položil základy moravské paleontologie a zachránil mnoho cenných nálezů. Vedoucí pavilonu Anthropos Moravsko zemského muzea Petr Kostroun ve Světě o jedenácté souhlasil s používaným přirovnáním Jindřicha Wankela k ‚otci moravské archeologie.‘
Dílo Jindřicha Wankela ve Světě o jedenácté ocenil Vedoucí pavilonu Anthropos Moravsko zemského muzea Petr Kostroun
Připomněl, že v lokalitě Býčí skály našel Wankel pohřeb halštatského velmože ze starší doby železné. „Našel tam celou řadu cenných nálezů, tisíce nádob, kovových předmětů, ozdob. Bylo to obětiště z té doby a bylo to velké překvapení.“
O pár let později v roce 1870 až 1871 tam objevil vůbec první doklady pobytu člověka starší doby kamenné v celém Rakousku-Uhersku.
Kostroun také zdůraznil, že Wankel jeskyně zkoumal vědeckým způsobem, mapoval a přičinil se o to, aby se nálezy uchovávaly, neobchodovalo se s nimi. „Sestavil kostry jeskynních medvědů, které rozeslal do evropských muzeí. Měl řadu zahraničních kontaktů a získal značnou proslulost.“
Významným badatelem byl i jeho vnuk – Karel Absolón, objevitel Věstonické venuše. „Rád bych připomněl, že Wankel vychoval také 4 dcery, významné etnografky,“ připomněl Petr Kostroun ve Světě o jedenácté.