Pampelišky jsou staré 50 milionů let
Pampelišky, slunečnice a další známé květiny nejsou nijak přehnaně „moderní“ skupina. Fosilní důkaz potvrdil, že jejich kořeny sahají nejméně 50 milionů let hluboko do minulosti.
Jednou z nejpočetnějších skupin kvetoucích rostlin je čeleď hvězdnicovité (Asteraceae), do které patří například slunečnice, pampelišky, sedmikrásky či kopretiny. Výsledky genetického zkoumání současných druhů naznačují, že tyto rostliny mohly vzniknout před 50 miliony let a místem jejich původu je Jižní Amerika. Molekulární důkazy nepodložené fosilními nálezy jsou poněkud chabou platformou pro určení původu celé jedné linie rostlin. Hmatatelný důkaz se však nakonec přece jen objevil.
Objevil jej amatérský lovec dinosaurů v 47,5 milionů let starých horninách Patagonie. V kusu kamene našel fosilii s velkými hlavičkami květů na tenkých stoncích. Květy, které prostudovali argentinští paleobotanikové, mají průměr několika centimetrů. Na jejich příslušnost k čeledi hvězdnicovitých ukazuje jak uskupení jednotlivých květů, tak překrývající se listeny u báze květenství. Pravěká „pampeliška“ se nepodobá žádné žijící rostlině, ale za její nejbližší příbuzné vědci považují rostliny z podčeledi Mutisioideae, kam patří například gerbery.
Přestože nyní víme, jak vypadaly dávné hvězdnicovité rostliny, příčiny jejich rozmachu zůstávají neznámé. Dnes existuje asi 23 000 druhů, které rostou na všech kontinentech kromě Antarktidy. Vědci spekulují, že čeleď vznikla ještě předtím, než se superkontinent Gondwana rozpadl na Jižní Ameriku, Afriku a Austrálii. Tvar fosilních květů i tropické klima, ve kterém tehdejší rostliny rostly, také ukazuje na možnost, že pravěké „pampelišky“ opylovali kolibříci.
Zdroj: Nature News, Science
