Plastové odpadky znečišťují i nejhlubší propasti na dně oceánů, zjistili vědci
Vyčistit moře a oceány od umělohmotného odpadu slibuje jedna nizozemská firma. První pokusy se svým vynálezem zahájí ještě během tohoto týdne. Mezitím ale stále přibývají znepokojivé zprávy od vědců, kteří znečistění zkoumají.
Doposud se mluvilo o 'plastovém' znečištění hladin oceánů, kde umělé hmoty plavou. Asi před rokem a půl ale vědci změřili, že těch nejdrobnějších úlomků plastu na hladině ubývá. Otázka byla, kam se poděly.
Další měření, tentokrát v hlubokomořských příkopech, teď potvrdilo nejhorší obavy: umělé hmoty klesají ke dnu, což se týká i vůbec nejhlubších míst na Zemi, jako je Mariánský příkop na západě Tichého oceánu (něco přes 11 km) a Kermadecký příkop poblíž Nového Zélandu (10 km).
Zatím to vypadalo, že hluboké příkopy jsou odlehlá místa, kde ještě panují čisté, nedotčené přírodní podmínky. Jenže hned několik výzkumů z poslední doby tuto představu vyvrací. Dosah nebezpečí, které z odpadků v těchto příkopech hrozí, vědci nedovedou vyjádřit.
Přiotrávení korýši 11 km pod hladinou
Život v hloubce 11 kilometrů pod hladinou je zajímavý, a ne úplně probádaný. Třeba v Kermadeckém příkopu vědci objevili až třicet centimetrů velké korýše různonožce. Na hluk od lodních motorů jsou zřejmě zvyklí, protože podobně silně jsou v hlubině slyšet zemětřesení, tajfuny nebo třeba volání velryb. Ale plastové částečky ve vodě by je mohly ohrozit.
Vědci našli v tělech těchto korýšů jednak polychlorované bifenyly, které jsou rakovinotvorné a přestaly se vyrábět před lety, a jednak polybromované difenylethery, od kterých se v posledních letech také upouští, protože mohou narušit hormonální a nervový systém. Korýši z hlubokých příkopů měli v těle víc těchto jedů, než je v ústí nejšpinavějších čínských řek.
Dá se tedy říct, že vědci objevili nový druh korýše, ale když ho začali studovat, zjistili, že je přiotrávený. Experti si od studia těchto tvorů slibují hodně - třeba že zjistí, jak se brání vysokému tlaku vody nebo mikrobům, kteří v hloubce také žijí. To by byly docela praktické objevy.
Zajímaví jsou i samotní mikrobi ve velkých hloubkách, hlavně ti, kteří zpracovávají oxid uhličitý a další uhličité sloučeniny v místech, kde se pod sebe podsouvají desky zemské kůry. Domněnka je taková, že tihle mikrobi uklízejí uhlík pod zem a tím řídí složení atmosféry a podnebí. Tudíž by nebylo dobré je zbytečně otravovat umělými hmotami.
Plasty koncentrovat a vylovit
Úsilí se soustředí hlavně na to, aby plastů v moři nepřibývalo. Podle některých odhadů v roce 2050 množství umělých hmot ve světových mořích převáží nad hmotností všech ryb dohromady. Navíc plasty jen tak neplavou na hladině, ale kolotají v obrovských vírech uprostřed oceánů, čímž se rozmělňují na menší kousky, které klesají ke dnu.
Proto se objevují i pokusy, jak proudy odpadků zachytit a vylovit. Svůj vynález v těchto dnech instaluje v Severním moři nizozemský student Boyan Slat se svou firmou.
„Musíte odpad nejprve koncentrovat, než se dá vylovit. Proto používáme mimořádně dlouhé umělé pobřeží, norné stěny. Ale jakmile je odpad koncentrovaný tak, že se dá po vodě chodit, můžete ho snadno vylovit. Vypumpovat nebo odtěžit,“ vysvětlil Boyan Slat na konferenci The Next Web.
Whiz kid environmentalist Boyan Slat has hatched a plan to help clean up the oceans https://t.co/J6Cf085nxT
— Van Amerongen (@vAmerongen_CA) 23. června 2016
Norné stěny by měly stát v cestě mořským proudům a vírům, které do nich plastové odpadky samy naženou. Za deset let by chtěl takto vyčistit polovinu ohromné znečištěné oblasti na severu Tichého oceánu.
Projekt zaujal Výbor OSN pro životní prostředí, který mu udělil ocenění. Vědci upozorňují na tři možná úskalí: jednak jestli norná stěna vydrží rozmary počasí, jestli neublíží životu v moři a jestli zachytávání odpadu skutečně funguje. Na všechny otázky by měl odpovědět praktický pokus, který bude probíhat zhruba rok v drsných vodách Severního moře.
