Počet tropických dnů v Česku může vzrůst až šestinásobně, extrémy budou častější
Velmi horké dny s teplotami výrazně nad 30 stupňů jsou zatím v Česku spíše výjimečné. Někteří klimatologové ale radí, že by si na takové tropické dny měli Češi raději zvykat. Do konce století jich podle nich bude oproti současným čtyřem za rok až 23, průměrná teplota se má zvednout o čtyři stupně Celsia.
Podle odborníků jsou na vině i skleníkové plyny, kterých v atmosféře přibývá. Přesto podle nich současná vedra nutně nepotvrzují, že by se planeta skutečně výrazněji oteplovala. Teplota vzduchu proudícího nyní do střední Evropy je sice výjimečná, ale ne úplně neobvyklá.
Hosty Ozvěn dne byli klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek
„Jestli se na tom podílí globální klimatická změna, vyloučit úplně nelze, ale říct, že se podílí z 10 procent, z 50 procent nebo že by bez klimatické změny toto proudění nebylo, to samozřejmě nelze,“ vysvětluje Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu.
„Klima se samozřejmě bude oteplovat i v dalších letech, ale nelze tomu přisuzovat jeden extrémní případ, který zažíváme v těchto dnech. Koneckonců předcházející rekord, který jsme včera pokořili, byl téměř 30 let starý. A kdyby se klima měnilo tak překotně, jak někteří předpokládají a myslí si, tak by se tyto rekordy přepisovaly každoročně a ne jednou za 30 let,“ upozorňuje Tolasz.
Ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek s ním opatrně souhlasí, upozorňuje však, že podobné extrémy jsou v poslední době stále častější.
„Analýzy dat frekvencí výskytu těchto anomálií něco naznačují. Jsem opatrný a skeptický, ale přesto myslím, že určité signály se nám tu objevují,“ varuje.
„Rozhodně se nechci stavět do pozice nějakého ‚klimaalarmisty‘, ale vezměme si jednoduchý příklad. Jestliže na této planetě je už 7 miliard lidí s výhledem do dalších třiceti čtyřiceti let na 9 miliard lidí a jejich každodenní nároky, tak musíme přijmout myšlenku, že lidstvo se skutečně stává obrovsky významným fenoménem ovlivňujícím biosféru planety Země,“ říká Marek.
Změna potrvá desítky let
Klimatolog je opatrnější, podle něj si příroda částečně pomůže sama. „Ale na druhé straně produkovat zbytečně nejen skleníkové plyny, ale i další znečištění do ovzduší, jehož výsledky vidíme třeba na Ostravsku, není dobře. A nemusíme se zaštiťovat klimatickou změnou, stačí se zaštítit tím, že se podíváme, co té přírodě děláme,“ míní Tolasz.
Podle něj se lidé budou muset postupně připravovat na výrazné změny, které teplejší počasí způsobí. „Lidé ve střední Evropě i v ČR se opravdu musí připravit a adaptovat na to, že počasí bude extrémnější, budou přibývat období sucha, budou extrémnější srážky v létě, v zimě bude méně sněhu a více deště.“ Uklidňuje však, že taková změna zřejmě nebude náhlá, ale potrvá desítky let.
„Odborníci v jednotlivých sektorech – energetici, lesníci, zemědělci, vodohospodáři a další – by měli poslouchat klimatology, udělat nějaké závěry a jít za ekonomy a nechat si spočítat, jestli jsme schopni financovat tu naši adaptaci,“ radí klimatolog.
„Posledních zhruba deset let pozorujeme, že globální teplota se přestala zvyšovat nebo se zvyšuje jenom statisticky nevýznamně. Klima se na své oteplující se dráze zastavilo a přesto některé ekosystémy a sféry zeměkoule reagují s takovýmto zpožděním. Nás klimatology to nepřekvapuje, my to víme, ale někteří na to rádi zapomínají,“ dodává Tolasz.
