Poslední útočiště: Antarktida
Během největšího hromadného vymírání v dějinách Země se pro některé živočichy stala posledním útočištěm Antarktida.
Na konci permu před 250 miliony let stouply teploty a z povrchu Země zmizelo kolem 90 % všech suchozemských živočichů. Co způsobilo globální oteplení není zcela jasné, ale nejčastěji přijímaná teorie hovoří o masivních sopečných erupcích na Sibiři, které uvolnily do atmosféry velká množství oxidu uhličitého. Mezi živočichy, kterým teplejší a sušší klima ani trochu nevyhovovalo, patřili býložraví savcovití plazi ze skupiny Anomodontia. Byli příbuzní savcům, ale jejich styl života víc připomínal plazy: snášeli vajíčka, neměli srst a měli zobák podobný dnešním želvám.
Zcela nový druh velikosti kočky, který dostal jméno Kombuisia antarctica, teď paleontologové našli mezi fosiliemi z Transantarktického pohoří. Domnívají se, že tito plazi původně žili v jižní Africe a kvůli stoupajícím teplotám se přesunuli do přilehlé chladnější Antarktidy. Ta koncem permu ležela o něco severněji než dnes a nebyla pokrytá ledovci. Malým zvířatům, která se mohla na zimu ukrýt do nor nebo usnout zimním spánkem, proto skýtala ideální útočiště a Kombuisia zde přežila až do spodního triasu.
Možnost, že by Kombuisia žila v Antarktidě už před vymíráním, vědci vidí jako velmi nepravděpodobnou, protože fosilie obratlovců na zdejším fosilním záznamu z období permu zcela chybí. Kombuisia navíc není jediným živočichem, který velké vymírání přežil díky antarktickému útočišti - stejnou strategii měl i další savcovitý plaz ze skupiny Anomodontia (Lystrosaurus mccaigi), který stejně jako Kombuisia přežil do spodního triasu.
