Pozůstatky po těžbě cenného kovu lze ve Stříbrných Horách najít ještě teď
Stříbrné Hory na Havlíčkobrodsku mají hornickou minulost. Je to ale pěkných pár staletí, kdy Hory opustil poslední dělník s lopatou. I přesto je také dnes možné nalézat důkazy v podobě mlecích kamenů, pomocí kterých horníci získávali cenný kov z vytěženého materiálu.
„Zde v tomto potoce, který se nazývá Borovský, byly nalezeny mlecí kameny na stříbrnou rudu,“ ukazuje místní znalec Jaroslav Havlíček, který všechny mlecí kameny z potoka vysbíral, ale na naši výpravu si některé artefakty přinesl s sebou.
„Jedná se o zhruba čtvrtinu mlecího kola. Ve vnitřní části je pozůstatek otvoru, kterým bylo toto kolo poháněno, a od něj směrem ven vedou tzv. koncentrické drážky – u středu jsou hlubší a hrubší, směrem ven se zjemňují,“ vysvětluje Jaroslav Havlíček a dodává proč.
„Je to dáno tím, že do středu přes ten pohánění otvor se vsýpala ruda, a jak probíhalo mletí a zrna odcházela směrem ven po kružnici, zjemňovala se.“
Reportáž Milana Kopeckého ze Stříbrných Hor, kde se stále dají najít pozůstatky těžby stříbra
Zmíněný mlecí kámen lze na časové lince podle Jaroslava Havlíčka zařadit do období vrcholného středověku, tedy do období, kdy zdejší hornictví podporoval majitel celého Havlíčkobrodska Smil z Lichtenburka.
„Od novověku pak přecházelo mletí spíš směrem ke stoupování, které bylo ekonomičtější.“
Jaroslav Havlíček šel při svých výpravách v podstatě na jistotu. Kameny v ohybu Borovského potoka nedaleko Stříbrných Hor neležely náhodou.
„Rozhlédneme-li se kolem sebe, nacházíme se v protáhlém údolí, ve kterém od raného středověku probíhala úprava rudy. Zkraje vidíme narostlé rákosí, kde býval hutnický – nebo havířský – rybník, ke kterému vedl náhon, jehož vodou byl poháněn i zmíněný mlýn, ze kterého pochází nalezené kameny,“ říká Jaroslav Havlíček.
Je zvláštní, že i po 600 letech stále nacházíme pozůstatky lidské činnosti. Příroda a krajina nás stále tak trochu drží v napětí.
