Prastaré žloutenkové viry

Virus žloutenky B a jeho příbuzní nejsou zrovna moderní. Jejich zbytky, které jsou „pohřbeny“ v genomu zpěvných ptáků ukazují, že tato rodina virů je stará nejméně 19 milionů let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zebřička pestrá (Taeniopygia guttata) - sameček | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Maurice van Bruggen

Hledání původu virů připomíná paleontologický výzkum. Místo fosilií však vědci hledají zbytky dědičné informace virů, které zůstávají v genomech jejich hostitelů. Díky kouskům virové DNA v genomech klokanů a kaloňů například víme, že nebezpečné viry Ebola a Marburg poprvé infikovaly savce před desítkami milionů let. Objev původu hepadnavirů, které vyvolávají žloutenky, však přišel spíš náhodou. Evoluční genetikové z Texaské univerzity objevili stopy jejich přítomnosti při prohledávání databáze GenBank. Genom, ve kterém „fosilní viry“ našli, patřil moderním zpěvným ptákům zebřičkám.

Další zkoumání ukázalo, že genom zebřiček obsahuje 15 fragmentů hepadnavirů, které jsou rozeseté po deseti chromozomech. Předchozí studie naznačovaly, že žloutenkové viry jsou relativně mladé a existují méně než 60 000 let. Podle jejich přítomnosti v genomu zebřiček však vědci došli k závěru, že hepadnaviry existují nejméně 19 milionů let. To je minimální doba a viry mohou být mnohem starší – dobu, kdy poprvé vstoupily do ptačího genomu, totiž vědci vypočítali na 19 až 40 milionů let.

Zdroj: Science Now, PLoS Biology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme