Pražští vědci zkoumají původ českých šneků. Lidé už jim jich poslali přes tisíc

Rodokmen hlemýžďů zahradních zkoumají vědci z pražské Přírodovědecké fakulty. Kvůli tomu oslovili dobrovolníky, kteří jim poslali poštou nebo osobně donesli už kolem jedné tisícovky plžů. Cílem zoologů je mimo jiné zjistit, jak a kde tito tvorové přečkali dobu ledovou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci z Přírodovědecké fakulty v Praze zkoumají šneky. Na snímku Ondřej Korábek a Dagmar Říhová

Vědci z Přírodovědecké fakulty v Praze zkoumají šneky. Na snímku Ondřej Korábek a Dagmar Říhová | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Zoologové potřebují šneky z různých částí České republiky, při čemž spoléhají na pomoc dobrovolníků, kteří drobné živočichy sbírají a posílají poštou.

Hlemýždi zabalení v suché dámské punčoše a chráněni pevnou krabičkou přečkají bez problémů transport poštou i několik týdnů. Na katedře zoologie se pak dostanou do rukou Ondřeje Korábka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na pražské Přírodovědecké fakultě natáčel redaktor Ľubomír Smatana

„Odebíráme z nich kousek tkáně, což tomu šnekovi vůbec nic neudělá,“ říká Korábek.

Vzorek pak putuje do laboratoře, kde ho vědci geneticky analyzují.

Aby měli doručení hlemýždi pro vědce význam, musí dobrovolníci připsat i přesné místo a datum nálezu. To je nezbytné pro další srovnávání údajů a tvorbu rodokmene.

Vědci chtějí především zjistit, odkud hlemýždi pocházejí a jak a kde dokázali přežít dobu ledovou, vedle toho však stihnou vyřešit i spoustu méně závažných otázek, jako třeba jakou vzdálenost urazí hlemýžď za noc. Odpověď? Vystresovaný šnek prý i patnáct metrů.

Ľubomír Smatana, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme