Proč rypoše nepálí

Injekce kyseliny pod kůži by u naprosté většiny savců vyvolala palčivou bolest. Výjimkou je kuriózní hlodavec rypoš.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber)

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) | Foto: Licence Public Domain, volné dílo, Trisha M. Shears

Jedním z nejpodivnějších savců na světě je bezesporu africký rypoš lysý (Heterocephalus glaber). Dožívá se 30 let, nikdy nedostane rakovinu a kupodivu také necítí palčivou bolest. Zřejmě jde o adaptaci na život v podzemních norách s vysokou koncentrací oxidu uhličitého, který ve vlhku vytváří kyselinu uhličitou. Její mechanismus teď odkryli němečtí biologové.

Za to, že nás kyselina pálí, mohou takzvané nocireceptory. Biologové předpokládali, že rypošům chybí, nebo že budou nefunkční. Výzkum však ukázal, že nocireceptory rypošů se kyselinou aktivují stejně jako u laboratorních myší. Rozdíl je pouze v jednom sodíkovém kanálu, který se v přítomnosti kysliny zablokuje, což bolest tlumí. U rypošů je zmutovaný, a to má za následek, že tlumení bolesti je daleko účinnější.

Vědci izolovali sodíkové kanály od myší i rypošů a sledovali, jak silné signály jimi procházejí. V kyselině signál u myší poklesl o 42 %, ale u rypošů o 63 %. Kyselina tedy u rypošů podráždí nocireceptor, ale bolestivý signál je razantně utlumen dřív, než dorazí do mozku.

Zdroj: Science

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme