Proslulým velkopavlovickým meruňkám konkurují modernější odrůdy ze zahraničí

Už více než dvě stě let se v České republice pěstují velkopavlovické meruňky. Patří k vůbec nejrozšířenější odrůdě u nás. Jejich sláva ale postupně uvadá, ze sadů, ale i z obchodů je vytlačují zahraniční odnože. Tomu chce zabránit radnice ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku, kde byla tato odrůda původně vyšlechtěna.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fruita - meruňky | Foto: manželé Stillerovi

Meruňka se k nám dostala přes Asii a Balkán z Číny, na jižní Moravě se pěstuje už více než dvě stě let. Velkou roli v tom sehrála i pěstitelská stanice vinařská ve Velkých Pavlovicích.

Za první republiky měla za úkol šlechtění meruněk. Profesor Horňanský se svými kolegy se zasloužil o jejich popularizaci, vybíral ty nejkvalitnější klony, množil jejich potomstvo, poté bylo toto ovoce nazváno jako odrůda velkopavlovická,“ vysvětluje místostarost města Zdeněk Karber a pokračuje:

„Jsou specifické tím, že mají srdčitý list, jejich ovoce je aromatické, sladké, pěkně zbarvené, mají oranžovou barvu a červené líčko, vůči jiným odrůdám mají specifickou chuť a vůni.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o velkopavlovických meruňkách zjišťovala redaktorka Štěpánka Kadlečková

I přesto, že velkopavlovická meruňka patří k nejvíce pěstovaným u nás, výrobky z ní v obchodech jen tak nenajdete. Zpracovatelé dávají podle místostarosty Karbera přednost modernějším odrůdám.

„Ten průmysl, který zůstal, nakupuje nejlevnější suroviny v Řecku a Španělsku. Odrůdy, které se běžně používaly na kompoty, knedlíky, mražené dřeně, se dostávají do pozadí. Předběhly je odrůdy z Ameriky nebo Itálie, které jsou atraktivnější na pohled. Byť jsou dopravy schopné a mají spoustu cenných schopností, nemají o nejdůležitější – chuť a vůni,“ tvrdí.

Radnice se proto rozhodla velkopavlovickou odrůdu více zpopularizovat v rámci projektu, na kterém spolupracuje se svými rakouskými kolegy a odborníky zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Chce vytvořit informační tabule pro turisty, krátký film a také kuchařku. Podobné aktivity vyvíjí už dva roky i Klub přátel historie z nedalekého Kobylí.

Nevýhodou je rychlá kazivost

„V místním muzeu otevřeme stánek u tetiček, nabízíme kolařům meruňky, speciality i pivo, staré recepty dávají kobylské babičky. My se to snažíme zpropagovat, že Kobylí je nejen o víně, že meruňka je krásná a co se z ní všechno dá udělat,“ vysvětluje jedna z členek Radoslava Obadalová.

Tyto iniciativy chválí i sadař Michal Schovánek z Patrie Kobylí, která pěstuje nejvíce meruňkových stromů v Evropě.

„Velkopavlovická odrůda má jedno velké pozitivum, a to jsou senzorické vlastnosti, vhodnost ke zpracování. Je tam nevýhoda v tom, že se špatně převáží, rychle se kazí, je tam nevyrovnaná násada, je citlivá na mráz. Je to o té plodnosti, říká se, že z deseti let tři roky plodí a zbytek je takové paběrkování,“ popisuje.

Právě z těchto důvodů proto prorokuje Schovánek velkopavlovické meruňce brzký konec ve velkopěstitelstsví, její náchylnost k chorobám a mrazům ji z rozlehlých sadů prý brzy vytlačí jen do okolních zahrádek.

Štěpánka Kadlečková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme