Proslulým velkopavlovickým meruňkám konkurují modernější odrůdy ze zahraničí
Už více než dvě stě let se v České republice pěstují velkopavlovické meruňky. Patří k vůbec nejrozšířenější odrůdě u nás. Jejich sláva ale postupně uvadá, ze sadů, ale i z obchodů je vytlačují zahraniční odnože. Tomu chce zabránit radnice ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku, kde byla tato odrůda původně vyšlechtěna.
Meruňka se k nám dostala přes Asii a Balkán z Číny, na jižní Moravě se pěstuje už více než dvě stě let. Velkou roli v tom sehrála i pěstitelská stanice vinařská ve Velkých Pavlovicích.
Za první republiky měla za úkol šlechtění meruněk. Profesor Horňanský se svými kolegy se zasloužil o jejich popularizaci, vybíral ty nejkvalitnější klony, množil jejich potomstvo, poté bylo toto ovoce nazváno jako odrůda velkopavlovická,“ vysvětluje místostarost města Zdeněk Karber a pokračuje:
„Jsou specifické tím, že mají srdčitý list, jejich ovoce je aromatické, sladké, pěkně zbarvené, mají oranžovou barvu a červené líčko, vůči jiným odrůdám mají specifickou chuť a vůni.“
Podrobnosti o velkopavlovických meruňkách zjišťovala redaktorka Štěpánka Kadlečková
I přesto, že velkopavlovická meruňka patří k nejvíce pěstovaným u nás, výrobky z ní v obchodech jen tak nenajdete. Zpracovatelé dávají podle místostarosty Karbera přednost modernějším odrůdám.
„Ten průmysl, který zůstal, nakupuje nejlevnější suroviny v Řecku a Španělsku. Odrůdy, které se běžně používaly na kompoty, knedlíky, mražené dřeně, se dostávají do pozadí. Předběhly je odrůdy z Ameriky nebo Itálie, které jsou atraktivnější na pohled. Byť jsou dopravy schopné a mají spoustu cenných schopností, nemají o nejdůležitější – chuť a vůni,“ tvrdí.
Radnice se proto rozhodla velkopavlovickou odrůdu více zpopularizovat v rámci projektu, na kterém spolupracuje se svými rakouskými kolegy a odborníky zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.
Chce vytvořit informační tabule pro turisty, krátký film a také kuchařku. Podobné aktivity vyvíjí už dva roky i Klub přátel historie z nedalekého Kobylí.
Nevýhodou je rychlá kazivost
„V místním muzeu otevřeme stánek u tetiček, nabízíme kolařům meruňky, speciality i pivo, staré recepty dávají kobylské babičky. My se to snažíme zpropagovat, že Kobylí je nejen o víně, že meruňka je krásná a co se z ní všechno dá udělat,“ vysvětluje jedna z členek Radoslava Obadalová.
Tyto iniciativy chválí i sadař Michal Schovánek z Patrie Kobylí, která pěstuje nejvíce meruňkových stromů v Evropě.
„Velkopavlovická odrůda má jedno velké pozitivum, a to jsou senzorické vlastnosti, vhodnost ke zpracování. Je tam nevýhoda v tom, že se špatně převáží, rychle se kazí, je tam nevyrovnaná násada, je citlivá na mráz. Je to o té plodnosti, říká se, že z deseti let tři roky plodí a zbytek je takové paběrkování,“ popisuje.
Právě z těchto důvodů proto prorokuje Schovánek velkopavlovické meruňce brzký konec ve velkopěstitelstsví, její náchylnost k chorobám a mrazům ji z rozlehlých sadů prý brzy vytlačí jen do okolních zahrádek.
