Na světě žije asi 40 000 různých druhů pavouků a všichni se živí dravě. Vrchol pavoučí záliby v rostlinné stravě až dosud představovalo občasné slízávání pylu nebo nektaru, které bylo pozorováno u mladých jedinců. Příslovečnou bílou vránu se teď biologům podařilo najít v mexických pralesích.

0:00 15. října 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Žijí zde pavouci, kteří před mouchami dávají přednost rostlinné potravě v podobě nektaru a špiček mladých lístků akácií. Nelze je považovat za striktní vegetariány, protože občas uloví i bezobratlé živočichy, ale mají k nim celkem blízko. Nahrávky z videokamer i výsledky izotopové analýzy totiž ukázaly, že rostlinná hmota je majoritní složkou pavoučí potravy a slouží i k výživě mláďat.

Pavouci mají zajímavé jméno: Bagheera kiplingi. Rodové jméno odkazuje k černému panterovi Baghírovi z Kiplingovy Knihy džunglí, který se vegetariánsky určitě neživil. Zato však dovedl skákat stejně mrštně jako pavouci, kteří se o potravu z akáciových keřů dělí s mravenci. Symbióza mezi akáciemi a mravenci je dobře známá: mravenci rostliny zuřivě chrání před býložravci a rostlina jim za to uděluje odměnu v podobě zvláštní rostlinné tkáně na špičkách listů.

Pavouci jsou ve hře nevítanými hosty, kteří se bojovným mravencům musí vyhýbat. Daří se jim to jak díky mrštným nohám, tak poměrně vyvinuté inteligenci. Pavouk si nejprve vyčíhne místo, na kterém je co nejméně mravenců, bleskurychle odlomí kousek listu a několika skoky se s ním přenese do bezpečí. Také své sítě si pavouci stavějí raději na takových místech rostlin, která pro mravence nejsou přliš lákavá.

Výsledky studie popisuje článek v říjnovém čísle Current Biology.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít