Reportérka v Arktidě: rejnočí řízky! Nová vanoční tradice bez kostí

Zima, puška na lední medvědy, sprcha pouze v ledové vodě kilometr od chaty nebo v o něco „teplejším“ moři… Reportérka Českého rozhlasu Romana Lehmannová vyrazila na Svalbard a exkluzivně pro čtenáře Zpravodajského webu Českého rozhlasu líčí život českých vědců na terénní stanici uprostřed divoké přírody. A třeba také to, jak je těžké sehnat v místě věci na pečení klasických českých buchet.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řízky z rejnoka - paryby. Vánoční řízky by byly parádní a bez kostí, protože paryby mají jen chrupavky

Řízky z rejnoka - paryby. Vánoční řízky by byly parádní a bez kostí, protože paryby mají jen chrupavky | Foto: Romana Lehmannová | Zdroj: Český rozhlas

17. července, 19:00

Vedoucí Centra polární ekologie přiletěl kvůli mlze sice s denním zpožděním a bez kufru, ale přiletěl. Stihli jsme ještě společně s Olegem Ditrichem připravit rozhovor pro Český rozhlas Plus v našem improvizovaném studiu na břehu Severního ledového oceánu. Pořad se bude vysílat v magazínu Leonardo v pondělí 18. července 2016 od 14:35.

Improvizované rozhlasové studio na břehu Severního ledového oceánu | Foto: Romana Lehmannová

17. července, 12:12

Zimní „autobus“ pro turisty. Lidé na Svalbard létají za túrami po horách i během polární noci. Zajímá je zimní krajina a doufají, že uvidí polární záři. Všude je tu ale sníh a led, nejméně sněhu je v zimě u moře, přibližně kolem metru.

Zimní „autobus“ pro turisty | Foto: Romana Lehmannová

17. července, 05:43

I když tady ve věcné zmrzlé půdě nemůžou lidé nic pěstovat, snaží se o to občas sami v malých foliovnících. Pěstují hlavně saláty a ředkvičky. Zelenina v obchodě je totiž kvůli dovozu z pevniny hodně dráha. Stojí přibližně čtyřikrát víc než u nás. Tyhle salátky pěstují u půjčovny sněžných skútrů.

Zelenina stojí přibližně čtyřikrát víc než u nás, co je možné, snaží se místní vypěstovat... Moc toho ale není | Foto: Romana Lehmannová

16. července, 17:58

Ze Severního ledového oceánu vyloví v sítích vědci z Centra polární ekologie nejčastěji rejnoky, platýze, vranky nebo tresky. Hledají v nich parazity, někteří můžou uškodit lidem, jiní můžou ohrozit populace ryb. Když pak ryby vypitvají, tak je taky sní. Musí je ale pořádně tepelně upravit, aby nepřežil ani jediný parazit. Třeba hlístice anisakis by mohly člověku provrtat žaludek. Poprvé tu vědci zkoušeli i parybí polévku z rejnoka. Ta je skvělá, protože vám nezaskočí ani kostička paryby mají totiž chrupavky.

Rejnočí polevka, nemůže vám zaskočit kost | Foto: Romana Lehmannová

VIDEO: Lední medvěd se dobývá do sudu s odpadky u chaty vědců

Číst článek

16. července, 14:34

Máte rádi stanování? Přileťte na Arktidu. Na Svalbardu u městečka Longyerbyen je kemp přímo u moře. Když vám nevadí nocování ve 3 až 8°C, tak je to tu nejlevnější ubytování - cca za 450 korun. Lidi se můžou ohřát i osprchovat, jen mě překvapila sušárna prádla… jak to u toho moře, má víc teď v husté mlze může uschnout? Dobrodruzi tu často stanují i v divočině. Musí ale u stanu držet hlídky kvůli medvědovi. V kempu se ale lidé můžou v klidu vyspat i bez hlídek.

Stanování je na Svalbardu nejlevnější způsob noclehu | Foto: Romana Lehmannová

Stanování je na Svalbardu nejlevnější způsob noclehu | Foto: Romana Lehmannová

16. července, 11:11

Až pojedete na Svalbard, pořádně si zastupujte ponožky. Boty si musíte zout v kostele, galerii, některých barech i restauracích, na univerzitě nebo i v muzeu. V létě je tu totiž na permafrostu spousta vody z tajícího sněhu a ledovců, a tak mají lidé boty od bahna.

Reportérka v Arktidě: Boty si musíte zout v kostele, galerii, některých barech i restauracích, na univerzitě nebo i v muzeu | Foto: Romana Lehmannová

Reportérka v Arktidě: Boty si musíte zout v kostele, galerii, některých barech i restauracích, na univerzitě nebo i v muzeu | Foto: Romana Lehmannová

V zimě jsou zase boty plné sněhu, tak aby lidé zbytečně nenašlapali. Většinou si můžete vybrat i přezůvky na půjčení, takže vám to připomene dávná školní léta. Mne to teda nadchlo, klidně bych to zavedla i u nás. Video a foto z muzea v Longyearbyen.

Alkohol je na příděl a v restauraci i v kostele si musíte zout boty

Číst článek

16. července, 2:18

Na město Longyearbyen padla hustá mlha. Nepřistálo proto letadlo, ve kterém letěl vedoucí Centra polární ekologie Josef Elster. Kroužilo chvíli nad Longyerbyen a nakonec ho poslali zpět na pevninu (cca 3 hod letu). Mlha se má zvednout až v noci na neděli, a tak asi do té doby nikdo nepřiletí, ani neodletí. Není radno se v tomhle počasí vydávat za město, člověk by se v tundře zalité mlhou ztratil.

Repertérka v Arktidě: Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet... | Foto: Romana Lehmannová

Když není mlha, je tady krásně | Foto: Romana Lehmannová

16. července, 1:35

Potkala jsem soby! Oni se skoro nebojí, protože tady nemají téměř žádné přirozené nepřátele. Místní je sice můžou střílet, ale je tu na rok vždy jen určitý počet odstřelů. Medvědi soby také neloví. Medvěd lední je mořský živočich a je specializovaný na tuleně a soby loví jen velmi výjimečně, když už, tak si spíš dají jeho zdechlinu. Na setkání jsem čekala skoro 14 dní, nepřálo mi počasí. Dnes nás překvapili u semenné banky, kde jsme natáčeli reportáž. Okamžitě jsem odhodila mikrofon a pomalu šla za soby. Podařilo se mi k nim přiblížit na tři metry.

Odstřel sobů podléhá licenci od guvernéra. Každý rok vydá cca 300 licencí, ale odstřelí přibližně dvě třetiny.

Reportérka z Arktidy: Potkala jsem soby | Foto: Romana Lehmannová

Reportérka z Arktidy: Potkala jsem soby | Foto: Romana Lehmannová

Strašně koulel očima, má je jak pingpongové míčky. A široká kopyta, aby se nepropadl do sněhu v zimě a do mokřadu v létě. Sob polární špicberský je menší a zavalitější než jeho příbuzní na pevnině nebo v Grónsku. Z kulovitého těla totiž uniká nejméně tepla. Překvapilo mě, že paroží mají i samice a společně se samci je shazují na podzim.

15. července, 21:51

Takhle vypadá moje redakce na základně Centra polární ekologie v Longyearbyen. Je to zároveň kuchyň a obývací pokoj. Je krátce po půlnoci, ale sluníčko nám pořád svítí, i když dneska trochu přes mlhu.

Reportérka v Arktidě: Moje pracovna, kuchyň a obývák v jednom | Foto: Romana Lehmannová

15. červenec, 17:44

Skútry jsou tu zaparkované úplně všude, dokonce i daleko za městem u ledovců, uprostřed tundry. Člověk by řekl, že se jim tam rozbily a nemají je jak dostat zpátky. Nechávají je tam ale schválně, protože u ledovců je sníh dřív než u moře v městečku a oni se tak můžou vydat na cesty do vnitrozemí mnohem dřív.

Reportérka z Arktidy: Skútry jsou tu zaparkované dokonce i uprostřed tundry | Foto: Romana Lehmannová

15. červenec, 15:36

Centrum polární ekologie Jihočeské univerzity má na Svalbardu hned dvě stanice. Jednu v terénu uprostřed tundry 60 km daleko od veškeré civilizace, kam se dostanete jenom po moři. Ta je v zátoce Petuniabukta a jmenuje se Nostoc. To je podle cyanobakterie (sinice), která v okolí roste a obohacuje půdu důležitým dusíkem. Druhou základnu najdete v městečku Longyerbyen, jmenuje se Payerův dům (podle významného polárního badatele Juliua Payera, rodáka z Teplic, který žil na přelomu 19. a 20.st.).

15. července, 2.59

Tady na Svalbardu není jednoduché něco upéct. Norové jsou zřejmě zvyklí kupovat hotové sladké pečivo nebo péct z polotovarů. V obchodech jsou na výběr různé dezerty i palačinky v prášku. Ale prášek do perníku, mák nebo hořkou čokoládu na vaření aby tu člověk pohledal. Sto gramů čokolády tady stojí kolem sta korun (mák tu neprodávají vůbec, protože se z něj dají vyrábět opiáty). Ale když se snažíte, tak to jde. Z pár vajec, čokoládové polevy v prášku (za hříšných zhruba 80 korun – českých samozřejmě) a mouky jsem na stanici vystřihla sice jen obyčejné bábovky, ale i tak jsem byla za hvězdu.

Postřeh ze Svalbardu: Když jsem tady upekla bábovky, byla jsem za hvězdu | Foto: Romana Lehmannová

Postřeh ze Svalbardu: Když jsem tady upekla bábovky, byla jsem za hvězdu | Foto: Romana Lehmannová

14. července, 17.49

Největší město Svalbardu - Longyearbyen má přibližně 2500 obyvatel. Několikrát týdně ale připluje velká výletní loď s turisty, a tak je ve městě o další dva až tři tisíce lidí víc. Někteří turisté se vydají do hor nebo k ledovci, jiní hledat zkameněliny, na prohlídku muzea, galerie, ale jsou i tací, kteří jen obejdou místní obchody.

14. července, 13.47

Říká se, že se lidé na Svalbardu nerodí ani neumírají. Nerodí proto, že na to není vybavena místní nemocnice, takže ženy musí včas odletět na pevninu a neumírají proto, že je není kde pohřbít. Kosti totiž z permafrostu za pár let vylezou ... Tohle jsou křížky , které připomínají tragickou událost, při níž zavalila kamenná lavina horníky.

Kříže jako pamatník. Na Svalbardu lidé "neumírají", nebylo by je jak pohřbít do promrzlé země | Foto: Romana Lehmannová

14. července, 6.33

Ve čtvrtek nás čekají podobné teploty jako u vás v Česku, kolem patnácti stupňů. Ale s tím rozdílem, že my se těšíme na mimořádné teplý den. Čeští vědci z Centra polární ekologie mají základnu v Longyerbyenu, největším městě Svalbardu, v němž žije kolem 2500 lidí. Starousedlíků je tu však málo.

Všechny domy, i když na Svalbardu stromy nerostou (jen malé dřeviny po kotníky), jsou ze dřeva. Jisté je, že místní nemají žádné sklepy, je tu věčně zmrzlá půda - takzvaný permafrost, a tak všechny domy stojí na pilotech. Zahrádky byste tu hledali jen marně. Lidé mají u domu maximálně terasu a okolo domu vše potřebné, auta, kola, lyže, sněžné skútry, saně a někdo i gril.

14. července 2016, Longyearbyen - největší městečko na Svalbardu - se probouzí | Foto: Romana Lehmannová

Z ledového oceánu vědci sami loví ryby, pak je pitvají a nakonec i sní

Číst článek

13. července, 18.45

Na Svalbardu je zřejmě jediná stáj s koňmi. Najdete ji na okraji města Longyearbyen u nákladního přístavu. Tohle je jeden ze čtyř svalbardských koní. Jsou tu hlavně pro turisty, kteří na nich jezdí po okolí na výlety. Vědci Jihočeské univerzity právě u stáje chytají hraboše, stejně jako koně jsou totiž nepůvodními zvířaty na Svalbardu. Dovezli je sem Rusové v minulém století, když do svých hornických městeček vozili loďmi píci pro dobytek. Vědci hraboše zkoumají kvůli parazitům, kteří by mohli ohrozit i člověka.

Student Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Marek Brož klade pasti na hraboše | Foto: Romana Lehmannová

13. července, 17.31

Na Svalbardu je sice jen necelých čtyřicet kilometrů silnic, ale i tak tu potkáte několik značek, které řidiče upozorňují na medvěda. Značka na konci města Longyearbyen je oblíbeným místem, kde se fotí turisté. Často je k ní jen doveze auto, oni vystoupí, vyfotí ji a jedou autem dál.

Na Špicberkách je zhruba 40 kilometrů silnic, přesto nechybí důsledné značení | Foto: Romana Lehmannová

Naučit se střílet

První úkol po příletu zněl jasně: naučit se střílet z opakovací pušky pro případ, že by lední medvěd byl příliš blízko. „Doslechla jsem se, že ledních medvědů je tady jako obyvatel, takže na mě už asi žádný nezbude,“ popisuje Romana do mobilního telefonu, ve kterém zní její hlas stejně jasně, jako by stála hned vedle. Aktéry rozhovoru přitom dělí 3000 vzdušných kilometrů.

Koupání na vlastní nebezpečí

Tisíce žiletek zakusujících se do nahého těla. Ano, hygiena daleko na severu vykazuje jasné známky sebetrýzně. Ovšem studenti Jihočeské univerzity, kteří na Špicberky vyrazili společně s reportérkou, nacházejí i pozitiva: „Voda je ledová tak, že když z ní pak vylezete, je vám krásně teplo.“

Čekám na signál…

Najít v pustině kolem terénní stanice Jihočeské univerzity signál není zrovna jednoduchá věc. Navíc vám nepomůže ani „utržené sluchátko“ u bývalého ruského dolu Pyramiden v Arktidě.

Na Svalbard jezdí už řadu let vědci a studenti z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. Spolupracují zde na světovém výzkumu, který se zabývá vlivem člověka a klimatických změn na arktickou přírodu. Také chytají ryby a zkoumají z nich červy hlístice nebo se zabývají látkami v půdě, které mohou pomoci v boji proti rakovině.

ČRo, Romana Lehmannová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme