Roboti by se mohli přiučit od žraloků
Není žádné tajemství, že žraloci dokážou vyčenichat svou kořist na neuvěřitelnou vzdálenost. Otázkou ale bylo, jak se přitom drží ve správném kurzu.
Přetrvávající idea říká, že zvířata se při pachové orientaci řídí podle koncentrace molekul pachu. Většina z nich má dva čichové orgány, ať už je to dvojice nozder nebo tykadel. Dlouho se předpokládalo, že klíčem k orientaci je rozdíl koncentrace molekul mezi pravou a levou nozdrou či jiným čichovým orgánem. Vědci z Jihofloridské univerzity se ale domnívají, že v tekoucí vodě nebo proudícím vzduchu, kde se molekuly hodně rozptylují, by tento princip nebyl příliš výhodný.
Při výzkumu evoluce tvaru hlavy žraloků zjistili, že jejich pachová orientace v prostoru skutečně funguje na jiném principu. Tím je malé prodlení - ne delší než půl sekundy - mezi časem, ve kterém molekuly pachu doputují do jedné a druhé nozdry. Pokud tedy například žralokovi vletěla vůně kořisti nejdříve do levé nozdry, upraví svůj kurz do směru, ze kterého molekula pachu přišla. Vědci se domnívají, že tento způsob pachové orientace může také vysvětlit neobvyklý tvar hlavy žraloků kladivounů. Jejich nozdry jsou extrémně vzdálené od sebe, což prodlužuje „pauzu“ mezi zachycením pachu jednou a druhou nozdrou. Kladivouni pak při sledování kořisti mohou být ve výhodě.
Objev bude zřejmě velice zajímat také vývojáře autonomních podvodních robotů. Ti byli zatím programováni tak, aby sledovali koncentraci pachu a našli tak jeho zdroj. Tento způsob ale často selhával a vědci se domnívají, že algoritmy okopírované od žraloků by mohly být mnohem efektivnější.
Zdroj: Current Biology
