Rozmanitost kytovců řídila potrava
Rozmanité tvary a velikosti těl moderních kytovců jsou podle nové studie důsledkem volby potravní strategie, kterou kdysi učinili jejich předkové.
Kytovci vznikli asi před 55 miliony let. Před 20 miliony let nahradily archaické kytovce moderní druhy, které se rozrůznily během relativně krátkého časového období. Dnešní kytovci mají ze všech zvířaty největší rozpětí velikosti. Extrémy představují až 180 tun těžký a 30 metrů dlouhý plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) a pouhých 55 kg vážící a 150 centimetrů dlouhá sviňucha kalifornská (Phocoena sinus). Otázkou je, proč právě u kytovců došlo ke vzniku takové velikostní variability. Existuje víc teorií, které hovoří například o rozdílech v chování nebo vlivu kolísání hladiny moře. Podle nové studie je ale vysvětlení jednodušší.
Vědci z Kalifornské univerzity v Davisu srovnávali údaje o stáří druhů 84 druhů kytovců, jejich rozměrech a potravě. Kytovce rozdělili podle potravních preferencí do několika skupin a sestavili jejich evoluční strom. Z něj vyplývá, že linie kytovců se odštěpovaly v závislosti na potravě. Jakmile se totiž některá skupina specializovala pro určitý způsob obživy – například kosticovci se zaměřili na filtrování planktonu a korýšů - vyloučila z této niky ostatní linie, které si pak musely hledat potravu jinde.
Jejich těla se adaptovala, takže například u vorvaňů, vorvaňovců a kulohlavců, kteří se živí hlubokomořskými hlavonožci, došlo nezávisle na sobě ke zvětšení těla, které usnadňuje lov ve velkých hloubkách. U rybožravých kytovců jako jsou delfíni se velikost těla naopak redukovala. Kosticovci zase mohli dorůst do velkých rozměrů, protože jejich kořist se v mořích vyskytovala ve velkém množství a ulovit ji nebyl žádný problém.
