Skalníci měří v Českém Švýcarsku pohyby Pravčické brány. Snaží se zjistit, kdy spadne

Skalníci v Českém Švýcarsku už dvacet let pečlivě sledují pohyby Pravčické brány. Během roku se kvůli změnám teplot posune o několik milimetrů. Kontrolují ji nejen kvůli bezpečnosti dvou set tisíc turistů, kteří tam ročně projdou, ale snaží se také odhadnout, za jak dlouho by se skalní brána mohla zbortit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pravčická brána | Foto: Wikipedia, Jerzy Strzelecki

„Helma, sedací úvazek, lano,“ ukazuje skalník Vlastimil Peroutka horolezecké věci, které s sebou ponese na Pravčickou bránu spíše, jak říká, pro jistotu.

Dřív na oblouk brány vedla lávka, tu ale správci parku strhli a vstup sem zakázali. Skalníci se hned dávají do práce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na kontrolu Pravčické brány se spolu se skalníky vypravila i reportérka Iva Zítková

„To, co děláme teď, je dilatometrické měření. Tady v té oblasti jsou největší výkyvy, až tři milimetry to dělá,“ potvrzuje pohyby brány další ze skalníků Ladislav Černý.

Podle něj ale nejde mezi létem a zimou o nic nenormálního. Zatímco jeden pilíř brány je na pevno, ten druhý konec klouže v pískovém podloží.

Pohyby brány sledují skalníci už dvacet let, posledních šest let stahují i elektronická data přímo z čidel na skále.

Pravčická brána | Foto: Iva Zítková

Pohled z vrcholku brány je neuvěřitelný, i když je všude velmi hustá mlha. „Teď jsme na nejzazším okraji pilíře Pravčické brány, dál už to dost dobře nejde. Konec světa, takhle nějak jsem si ho vždycky představoval,“ popisuje Tomáš Salov ze správy národního parku.

Příští generace mohou být v klidu

Oba skalníci se jen usmívají. Chodí sem totiž každých čtrnáct dní a romantika je opouští hlavně v zimě, kdy jim sápání do kopce v závějích nepřístupným terénem trvá celé hodiny. Údaje o pohybu skály jsou ale hlavně pro budoucí generace tak důležité, že to stojí za námahu.

„To těleso je unikátní samo o sobě a zkoumá se třeba jeho stabilita nebo to, proč se brána ještě nezřítila, protože když se na ni podíváme, tak ten oblouk je velice štíhlý a není úplně jasný mechanismus, proč dokáže existovat v takovéto podobě,“ vysvětluje Tomáš Salov.

Data pomůžou zjistit, kdy se začne bortit. Několik následujících generací ale snad o ni zatím nemusí mít obavy.


Zvětšit mapu

Iva Zítková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme