Jonáš strávil tři dny v břiše velryby, která jej pak bez úhony vyplivla na souš. Biblický příběh teď našel obdobu v přírodě.

Tento článek je více než rok starý.

12:00 13. července 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Roli Jonáše v něm hrají drobní plži a velrybu zastoupily dva druhy zpěvných ptáků. Kruhoočka japonská (Zosterops japonicus) a bulbulčíci japonští (Hypsipetes amaurotis) z japonských Boninských ostrovů loví drobné suchozemské plže druhu Tornatellides boeningi. Experimenty japonských vědců dokazují, že plž dokáže přežít průchod celým trávicím systémem ptáka, který jej ulovil. Procento přežití je překvapivě vysoké. V ptačím trusu vědci nacházeli něco mezi 14 a 16 % živých a zdravých plžů. Jeden plž dokonce nakladl vajíčka hned poté, co vyšel z ptačích střev.

To, že ptáci rozšiřují semena, je zcela běžný jev. Studie však naznačuje, že podobně tomu může být i v případě bezobratlých živočichů. V mitochondriální DNA plžů z Boninských ostrovů vědci nenašli žádné známky toho, že by jednotlivé populace izolovala větší vzdálenost. Logicky proto předpokládají, že plži cestují v ptačím trusu do míst, kam by sami neměli šanci se dostat, a kříží se s místními starousedlíky.

Hlavním faktorem, který šíření plžů prostřednictvím ptačího vektoru umožňuje, je zřejmě jejich malá velikost. Plži Tornatellides boeningi dosahují délky pouhých 2,5 mm. I drobný pták je proto může snadno sezobnout bez toho, aby poškodil ulitu.

Zdroj: Journal of Biogeography

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít